Antologie přináší výběr surrealistických dramatických textů od dvacátých let 20. století až po současnost. V jednom svazku se tak poprvé setkávají díla dnes již kanonická s texty neznámými či doposud nezveřejněnými, texty se surrealismem běžně spojovaných autorů (Vítězslav Nezval, Vratislav Effenberger, Jan Švankmajer) s hrami tvůrců známých spíše z jiných uměleckých oblastí (Karel Šebek, Ladislav Novák, Jiří Suchý). Celek publikace pak dokládá, že i když psaní pro divadlo nikdy nestálo v centru zájmu českých surrealistů, věnovali mu soustavnou pozornost. Výbor uvádí rozsáhlá studie, která charakterizuje základní konstanty surrealistické poetiky a zároveň mapuje historickou proměnlivost vztahu surrealismu a dramatu.