Biografie Literatura

Paralipomena, sedmý, doplňkový svazek k šestidílnému DÍLU BEDŘICHA FUČÍKA, soustřeďují texty Bedřicha Fučíka (1900-1984) z let 1918-1984, juvenilie (básně, povídky aj.), recenze (v časopisech Fujara, …

Druhý svazek z rozsáhlých třídílných pamětí Marka Twaina, který byl poprvé publikován v roce 2010, tedy sto let po jeho smrti.

Tohle je kniha o Astrid Lindgrenové – nejlepší spisovatelce na světě!

I dvě stě let po svém narození zůstává Charles Baudelaire jedním z nejčtenějších a nejobdivovanějších básníků.

Poezie jako vztah mezi existenciálním a duchovním, mezi všedním, mytickým a religióznímOsud, genezi i recepci díla Zdeňka Rotrekla (1920—2013) poznamenaly fatálním a dramatickým způsobem dějinné …

Kniha Ztracen v dějinách je věnována osobnosti dnes již takřka zapomenutého publicisty, esejisty a prozaika Jana M.

Americký básník Sylvester Pollet (1939-2007) byl výraznou postavou olomouckého festivalu Poezie bez hranic 2002 a jedním ze stěžejních amerických nakladatelů představujících české básníky v …

Je to vůbec poprvé co můžeme vstoupit do světa Jiřího Brůny , autora , který promlouval knižně jen ve verších . Žánr memoáru nám díky autorově barvitém vyprávění naplno otevírá svou sílu .

Život básnířky Suzanne Renaudové (1889-1964) je nedělitelně spjatý s Petrkovem, domovem muže, za kterého se roku 1926 v Grenoblu provdala.

V roce devadesátých narozenin jednoho z nejznámějších českých spisovatelů 20. století Ivana Klímy vycházejí souborně v jednom svazku jeho paměti Moje šílené století.

Lenka Procházková dnes patří k nejvýraznějším českým prozaikům.

Básník a filozof Eugen Brikcius vzpomíná na své kamarády a přátele: historiky umění a filozofy, malíře a sochaře, básníky a esejisty.

J. W. Goethe, obecně známý hlavně jako autor Fausta, byl nejenom dramatik, ale i básník, romanopisec, přírodovědec a rovněž politik – poradce tehdejší vrchnosti.

"Můj deník je částí mého já, která by jinak přetekla přes okraj a přišla nazmar," poznamenal si roku 1841 americký spisovatel a přírodovědec Henry David Thoreau do deníku, který si vedl čtyřiadvacet …

První díl autobiografie Arthura Koestlera zachycuje dětství, dospívání a mládí pozdějšího slavného autora.

V osudu české novinářky Mileny Jesenské (1896-1944) se takřka doslovně zrcadlí všechny proměny a zvraty, očekávání a zklamání první poloviny minulého století.

Max Frisch (1911-1991) švýcarský dramatik a prozaik světového formátu si v určitých etapách života psal také deníky.

Bilanční vzpomínková kniha významného českého spisovatele, geologa, astrologa a publicisty, autora desítek odborných i populárně vědeckých prací zaměřených na geologii a příbuzné obory, od roku 1989 …

V r. 2009 uplynulo sto let od narození básníka Oldřicha Mikuláška a v tomtéž roce vychází i tato vzpomínková kniha jeho manželky Věry Mikuláškové.

Koláž názorů, zmínek, odkazů a zamyšlení o Otokaru Březinovi pochází od lidí, kteří jsou i nejsou účastníky literárního života z Čech a ze světa, z různých oborů apod., a reagují neutrálně, vášnivě, …

Kniha popisuje životní osudy a literární činnost Oty Filipa (1930), ostravského rodáka, který byl v roce 1974 donucen státní mocí k vystěhování do SRN.

Autorka navazuje na úspěšnou knihu Fenomén Lébl a mapuje - opět formou konfrontační montáže autentických dobových textů - vrcholné období Léblova díla.

Maxim Gorkij (1868–1936) je jednou z nejpozoruhodnějších postav ruské literatury.

Seznam se s životními osudy mimořádných osobností, od návrhářů a umělců až po vědce.

Václav Havel (1936-2011) a Josef Škvorecký (1924-2012) patřili k nejvýznamnějším osobnostem české poválečné literatury i kulturního života.

KAŽDÝ ŽIVOT BÝVÁ DOBRODRUŽSTVÍM I UMĚNÍM...

Nakladatelství OKRAJ přináší speciální výroční re-edici kultovní knihy “Tak pravil Vincent“ ke 40 letům od vydání samizdatu a 35 letům od prvního knižního vydání.

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) byl učitelem, vynálezcem a šiřitelem vzdělanosti.

Petrohradská autorka Irma Kudrovová po řadu let sbírala materiál ke svému dokumentárnímu dílu, které pojednává o posledním úseku života Mariny Cvetajevové.

Z trojice pardubických bratří Vokolků, mimořádného zjevu české kultury 20. století, byl po dlouhá desetiletí znám především nejmladší z nich - spisovatel Vladimír Vokolek.