Knihy o jazycích a literatuře

Monografie představuje výsledky průzkumu více než pěti desítek německy a česky vydávaných časopisů, a dalších soudobých médií, v nichž se v letech 1770-1805 vyhraňovaly představy o literatuře a její …

Kritické projevy 14 (Dodatky z let 1898-1937) zahrnují veškeré nebeletristické texty, které chybějí v předchozích třinácti svazcích Souboru díla F.

Soustavný obraz literatury Anglosasů od nejranějších písemných památek po poslední básně sklonku 11. století. - Tuto epochu charakterizuje směřování od předkřesťanských, kmenových a všegermánských východisek, …

V knize Jiné texty, jiní autoři. [Mezi]prostory současné literatury se autorský kolektiv zaměřil na proměny žánrů a přístupů k literární tvorbě v současné ruské, běloruské, německé i české literatuře.

S pojmem "dada v Čechách" jsou spojeny především počátky skupiny Devětsil a jména Jan Werich, Jiří Voskovec, Jaroslav Hašek nebo Jiří Frejka. Český Němec Melchior Vischer je ovšem zcela zapomenut.

Novela, v níž se prolíná příběh z asanované Prahy počátku 20. století s příběhem současným.

Monografie navazuje na knihu České literární romantično (Host 2012).

Antologie textů Český strukturalismus v diskusi obsahuje překlady studií zahraničních literárních teoretiků a historiků zabývajících se českým strukturalismem, zejména poetikou, sémiotikou a estetikou …

V osmém svazku edice Skrytá moderna chceme upozornit na literární historií opomíjený (1913).

P. Sgall a J. Panevová předkládají v této knize řadu zajímavých postřehů o současné češtině především z hlediska psaného jazyka.

Sedmý svazek Demlových spisů obsahuje tři knihy, vydané v témže roce 1926: Tepna, Hlas mluví k slovu a Mohyla.

1. Přirovnání, 2. Výrazy neslovesné, 3.

Sborník prací přináší výběr obecných statí z bohaté publikační činnosti našeho předního neolatinisty Jana Martínka (*1924).

Ano, čtení je kulturní vetřelec.

Třetí díl rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, je věnován období šedesátých …

Pokračování literárních deníků z pera literárního historika a kritika Vladimíra Novotného, které vycházely v letech 2014 až 2018 pod názvem Řádečky a zaměřovaly se na rok kalendářní, zatímco nový, předkládaný …

Jak rychle proniknout do podstaty výkladu.

Tento svazek nabízí svým čtenářům možnost podívat se spolu s autorkou do 500-milionové synchronní textové databáze Českého národního korpusu a na základě více než 20 000 dokladů, získaných z této databáze, …

Jan Václav Pohl, polozapomenutá osobnost 18. století, působil jako učitel českého jazyka v různých vídeňských institucích, mj. v Collegiu Theresianu a na Šlechtické vojenské akademii, a jako soukromý …

Čtení o Františku Halasovi zahrnuje texty z let 1927-1969, je uspořádáno chronologicky, rozděleno do dvou částí, nadepsaných Negace v poezii a Torzo naděje.

Kniha je určena všem, kteří používají češtinu ve svém soukromém i pracovním životě, tedy žákům, studentům i dospělým různého věku a rozmanitých profesí.

Výbor z díla básníka, prozaika i operního libretisty Zdeňka Barborky chce představit a připomenout především jeho dílo básnické a prozaické.

Václav Tille Narodil se v rodině ředitele školy.

Tento svazek mapuje skloňování skupiny substantiv, která po historicky dlouhou dobu kolísají ve 3 pádech singuláru mezi měkkým a tvrdým skloňováním.

Olomoucký literární vědec a historik František Všetička (1932) se soustavně věnoval mimo jiné vývoji české prózy v šesti počátečních dekádách 20. století (např. ve svazcích Ariadnino arkánum, Možnosti …

Monografie se zabývá jedním z žánrů dětské literatury (literatury pro děti a mládež) - současnými autorskými pohádkami vydanými v letech 2000 až 2020 v České republice a v Bulharsku.

První úplné vydání rozsáhlého memoárového díla, které patří k nejdůležitějším svědectvím o české kultuře let 1952-1968.

Kniha přináší soubor studií prezentovaných v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v rámci Literárněvědného fóra 2019 Češi, Němci a protektorátní literatura.

Gendži monogatari (Příběh prince Gendžiho) je pravděpodobně nejznámějším dílem japonské klasické literatury.

Studie Intelektuálové a masy podrobuje kritice elitářské teze některých nejznámějších osobností britské literární scény konce 19. a počátku 20. století.