Hlavním tématem knihy jsou tzv. IV. rakouské střelby a navazující několikadenní návštěva císaře Františka Josefa I. v Brně roku 1892. Vysoká úroveň této celorakouské slavnosti byla mimo jiné dána tím, že šlo o slavnost střeleckých sborů, které se tou dobou skládaly z velké většiny z členů pocházejících ze středních a vyšších vyšších vrstev společnosti. Brnem projížděly alegorické vozy, v Pisárkách, kde se odehrávala střelecká soutěž, bylo postavena celá řada dočasných staveb, mimo jiné i restaurace pro tisíc návštěvníků a obrovská socha. V návaznosti na tuto slavnost a císařskou několikadenní návštěvu Brna, proběhla celá řada událostí, například i vyhrocené spory mezi Čechy a Němci v Brně. Císař byl tímto vývojem pohoršen a po odjezdu zbavil funkce tehdejšího rakouského ministra barona Pražáka, který pocházel z Brna, a podle císaře měl těmto excesům zabránit. Česko-německé spory pak ještě dlouhou dobu řešily soudy ve Vídni. Vše, co se tou dobou v Brně odehrávalo, je velmi podrobně zachyceno na mnoha fotografiích, které v knížce nechybí.
Dílčími tématy v knize jsou Brněnské lázně, Český fašismus a Esperanto. Otázka lázeňství prošla začátkem 20. století velkým vývojem a jeho význam je dnes již nižší, s ohledem na změny v životním stylu. Lázeňství však ještě v prvních letech dvacátého století představovalo velmi důležitou složku života společnosti. Český fašismus je v souvislosti s Brnem důležitým tématem, protože řada významných událostí s ním souvisících se odehrávala právě v Brně a rozhodně nejde jen o známé přepadení židenických kasáren. Rovněž nešlo jen o Národní obec fašistickou, ale také o organizaci Vlajka nebo Národní tábor fašistický, který byl založen právě v Brně i jiné instituce. Pokud se týká Esperanta, Brno se zapsalo do historie tím, že právě v Brně byl ustaven úplně první esperantský klub v celé Rakousko-Uherské monarchii a jak dokládají různé dokumenty a dobové fotografie, po řadu let bylo esperanto v Brně středem zájmu mnoha obyvatel města.