Monografie představuje tradici sběratelství japonského dřevořezu na přelomu 19. a 20. století včetně různorodé společenské palety sběratelských osobností, které spoluvytvářely dobové povědomí o japonské kultuře. I díky nim se zachovaly významné soubory japonského dřevořezu ve státních sbírkách. Publikace se zaměřuje jak na portréty jednotlivých sběratelů, tak na výběr nejzajímavějších dřevořezů z jejich původních sbírek, čímž poukazuje na sběratelské možnosti a limity dané tržní nabídkou, odbornými znalostmi nebo osobním vkusem.