Judaismus

Kniha svátků (Sefer hachagim) provede čtenáře, děti a spolu s nimi jejich rodiče či pedagogy, tradicemi a významem jednotlivých židovských svátků.

Kolektivní monografie autorů z Filozofické fakulty UK pojednává o Wagnerově nechvalně proslulém spisu Židovství v hudbě a obecněji o sociálně-politických aspektech provozování Wagnerových oper.

Vzájemné vztahy mezi jedincem a společností jsou odjakživa jedním z nejpodstatnějších prvků lidského spolužití.

Slovo makom pochází z hebrejštiny.

Proč Židé pokládají na hroby kamínky a ne květiny?

Pražský rabinát Gutmanna Klemperera, který ve čtyřech pokračováních otiskl Paschelesův pražský Illustrierter israelitischer Volkskalender v letech 1881-1884, poskytuje nejen zajímavý příklad odborné …

Ročenka přináší jako obvykle texty autorů z celého světa.

Kniha Příběhy Tóry (patnáct biblických zamyšlení) Jana Diveckého přibližuje čtenářům: -základní příběhy Starého zákona s výkladem nejvýznamnějších židovských rabínů-komentátorů (Maimonides, Nachmanides, …

Dvojsvazek s podtitulem Stručné dějiny izraelsko-židovské noetiky, v němž jednu část tvoří Balabánovy úvahy a druhou eseje Tydlitátové, která také knihu ilustrovala.

Publikace věnovaná více než stoleté historii mimořádné muzejní instituce zároveň v mnohém odráží dramatické osudy českých a mora...

Doprovodný katalog k výstavě přibližující osudy svitků Tóry pocházejících z Čech a Moravy, které jsou dnes zapůjčovány k náboženským účelům židovským komunitám po celém světě.

Obrazová publikace vydaná k 100. výročí založení Židovského muzea v Praze představuje 100 nejznámějších předmětů z muzejních sbírek.

Kniha Derech chajim je mezi Maharalovými spisy výjimečná tím, že je souhrnným komentářem k jednomu celému traktátu Talmudu, k traktátu, který sám Maharal nazýval drahým a vznešeným, k traktátu Avot.

Spisovatelka, scénáristka a teoložka Jana Šrámková zve čtenáře ke dvacetidenní pouti starozákonní knihou Ester.

Jiří Weil napsal Žalozpěv za 77.297 obětí v roce 1958 u příležitosti slavnostního setkání v Pinkasově synagoze, rekonstruované v památník obětem holocaustu.

Jak naznačuje Šlomo Sand v úvodu této knihy, lze ji pochopit jako druhý díl či dodatek ke knize Jak byl vynalezen židovský národ.

Třetí díl biblických příběhů (1.

Mytické zárodky některých z nich sice vidí již ve starověkých představách, ty však začínají nabývat své nejznámější podoby mystických symbolů teprve s dějinnými počátky kabaly v raném středověku.

Katalog ke stejnojmenné výstavě v Galerii Roberta Guttmanna, která přibližuje tradiční židovský svatební obřad - jeho průběh a atributy.

Mezi publikacemi zabývajícími se židovsko-křesťanským dialogem zaujímá tato kniha výjimečné místo: není totiž jen kompilací různých názorů, ale otevírá prostor pro skutečný dialog, přičemž ukazuje i …

Proč Židé pokládají na hroby kamínky a ne květiny?

Pinkasim, tedy knihy, které vedly samosprávné orgány raně novověkých židovských obcí, jsou prvotním pramenem pro poznání fungování obecní samosprávy v oblastech kultu, školství, soudnictví, hospodářství …

Publikace Autorita v Hebrejské bibli a v židovské tradici, která navazuje na řadu předchozích monografií věnovaných různým fenoménům v Bibli a jejich interpretacím, nevypráví kompletní historii nebo …

Kniha se soustřeďuje na středověkou židovskou apologetiku s islámem, a to zejména na dílo dvou jejích čelných představitelů: barcelonského rabína Šelomo ibn Adreta (cca 1235 - 1310) a rabína Šimona ben …

Židé v českých zemích. Společná cesta dějinami nabízí nový pohled na dějiny Židů v českých zemích od raného novověku po současnost.

V knize s podtitulem Kalendářem od Pesachu do Purimu naleznete přehled všech významných svátků, objasnění jejich kořenů a ukotvení v příbězích Tóry.

Osobnost a tvorba židovského a současně římského historika Josefa Flavia je českému čtenářstvu dobře známa, a to jednak přímo vlastním dílem, Válkou židovskou, jednak i zprostředkovaně z románového zpracování …

ŽIDOVSKÁ ROČENKA 5781 Ročenka 5781 (2020/2021) přináší jako obvykle v češtině dosud nepublikované nebo aktuálně jako součást větších celků vycházející texty židovských autorů domácích i zahraničních.

V roku 1535 vychádza v Ríme dielo Dialoghi d'Amore, ktoré napísal židovský myslite?

V úvodu tohoto mistrovského historického díla nalezneme smělé prohlášení: Moderní věk je věkem Židů a my všichni jsme, různou měrou, Židé.