Kniha podává přehled slovotvorného vývoje deverbálních podstatných jmen od počátků češtiny do třetí čtvrtiny 18. století. Metodologicky vychází z funkčně strukturní derivatologické teorie a těží z dosud nejrozsáhlejších sbírek dobového jazykového materiálu, které jsou soustředěny v Ústavu pro jazyk český AV ČR. Základní osnovu výkladu tvoří kapitoly věnované jednotlivým onomaziologickým kategoriím, které jsou vnitřně uspořádány podle jednotlivých přípon; ty jsou nahlíženy ve své vývojové dynamice. Kniha přispívá k částečnému zaplnění prázdného místa v české historické mluvnici, která zatím postrádá ucelený a podrobný popis tvoření slov zpracovaný na dostatečně reprezentativním jazykovém materiálu.