Životopisná monografie o předčasně zesnulém historikovi L. K. Hofmanovi (1876-1903), vrstevníky považovaném za největší talent historické vědy své generace. Autorka, kulturní historička, se pokouší vysvětlit jeho osobnost z indicií českého fin de siecle, zformulovat jeho traumatizující svár mezi vědou a uměním i zahlcující ideál soudobé literatury, který mu bránil přijmout pravidla reálného každodenního života. K nejzajímavějším kapitolám patří L. K. Hofmana život poté nebo Stručná anamnéza pokrokářství. Významné jsou i postřehy ilustrující působení ruské literatury v české kultuře konce 19. století.