Monografie českého sólového tanečníka, choreografa a baletního mistra Váni Psoty líčí jeho pohnutý osud. Narodil se v roce 1908 v Kyjevě, jeho vyjímečné taneční nadání mu umožnilo již v osmnácti letech podepsat sólistickou smlouvu s Národním divadlem v Brně. V první polovině 30. let 20. století působil taktéž jako sólista v Original Ballet Russe de Monter Carlo, v druhé polovině se pak opět vrátil do čela brněnského baletu. Během druhé světové války emigroval do Spojených státu a angažoval se jako maitre de ballet v Ballet Theatre v New Yorku. Po krátké chvíli se opět vrátil k souboru Ballet Russe de Monte Carlo, kde se zakrátko stal nejen choreografem souboru, ale i asistentem generálního ředitele de Basil. Po návratu do vlasti v roce 1947 působil opět jako umělecký šéf brněnského baletu. Nepříznivé politické klima mu jako navrátilci ze západu nedovolilo téměř nic. Psota umírá náhle a předčasně v roce 1952.
Publikace je doplněna o fotografie Psoty, jeho rodiny i tanečních kolegů. Nechybí ani jeho vlastní choreografické náčrtky, dále pak i chronologický seznam Psotových tanečních a choreografických angažmá.
Nakonec je připojeno i Psotovo resumé ve francouzštině, ruštině, španělštině, angličtině a němčině.