V životním hledání manželů Ekmanových sehrála důležitou úlohu slova svaté Brigity Švédské: „Pane, ukaž mi svou cestu a dej mi ochotu se po ní vydat.“ Své obrácení prožili jako mladí v prostředí luterské církve, Ulf se stal pastorem. Roku 1983, po návratu z pobytu v USA založil v Uppsale biblickou školu a vzápětí první sbor církve Slovo života. Zatímco se kostely ve Švédsku vyprazdňovaly, jejich církev se dynamicky rozrůstala. Biblická škola v Uppsale formovala zástupy pastorů a kazatelů z mnoha zemí světa. Nejprve se Ekmanovi silně vymezovali vůči tradičním církvím, především vůči církvi katolické, avšak léta studií pramenů a mnohá setkání s „probuzenými“ katolíky v nich vyvolala změnu smýšlení. Proces hledání trval dlouhých dvacet let. Krátce poté, co Ulf oslavil své šedesátiny, se manželé rozhodli zažádat o přijetí do římskokatolické církve. Jejich krok pochopitelně vyvolal bouřlivé reakce po celém světě. Své svědectví nesepsali za cílem živit kontroverzi; jejich vyprávění dýchá zralostí, pokorou a vděčností za všechny etapy životní cesty, za všechna setkání, která je na cestě posunula o krůček dál. Cenné jsou i jejich protrpěné pohledy na roli papeže v církvi, na jednotu církve, slavení eucharistie, mariánskou úctu… Knihu lze chápat jako „katechismus v kostce“: mnoha katolíkům může pomoci lépe pochopit a zamilovat si svou církev.