Vláda zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v českých zemích, byť jen osmiměsíční, byla, je a zřejmě nadále zůstane nejfrekventovanějším tématem jak protektorátních dějin, tak českého domácího a československého zahraničního protinacistického odboje. Zůstane ale i jedinečnou součástí evropské rezistence za druhé světové války, neboť Heydrichova smrt 4. června 1942 znamenala nečekaný klín do zásadních vojenských úspěchů wehrmachtu na všech světových stranách. Heydrichův překvapivý konec na prahu Nové Evropy, budované nacisty za pomoci árijské nadřazenosti a genocidních zločinů proti lidskosti, vedl nacistické předáky k procitnutí i k obavám, jež je však zároveň inspirovaly k dalším násilnostem. Vykonavatelé atentátu však věřili, že otevírají cestu k následování, cestu vedoucí k porážce nacistického systému. Kniha nepředkládá jen fakta, ale především otevírá vztahové souvislosti, odehrávající se současně a zároveň si uchovávající svou autonomnost. Vybízí i k poznání a hodnocení vlády za Heydricha a rovněž po jeho smrti za posledních téměř osmdesát let. Tím jasně prokazuje, že první i druhá heydrichiáda zůstávají živou podstatou českých (československých) a evropských dějin.