Zkoumání etiky kultury holokaustu usiluje o přehodnocení debat a sporů, které formovaly studia o holokaustu za poslední čtvrtstoletí. V tomto zásadním díle se mezinárodní akademici ze zakládající generace studií o holokaustu potkávají s novou generací historiků, umělců a spisovatelů, kteří posouvají hranice debaty jinými badatelskými či uměleckými postupy. Publikace se zaměřuje na kulturu veřejných památníků, svědeckých výpovědí i artefaktů kulturní paměti a historie, jež vznikly na základě vzpomínek na holokaust, a zkoumá institucionalizaci, globalizaci, ale i nejrůznější zpochybňování kultury holokaustu. Zabývá se třemi vzájemně propojenými tématy, a sice riziky narativu, remediací archivu a politikou výjimečnosti, přičemž jednotlivé eseje a rozhovory zkoumají složitost etiky obklopující diskurs, artefakty a instituce paměti holokaustu.