Experimentální výprava za časem, postavami a současnými podobami českého románu Pojmy čas (vyprávění), postava a román neumožňují intelektuálnímu čtenáři ani badateli rychlé a efektní polapení. Rodí se totiž ze složité syntézy — sdílená zkušenost s lidmi, časem a narací se zde vetkává do pojmového myšlení a řeči, celému procesu přitom vládne jen svobodný zákon literatury. Monografie Čas, postavy, román podniká do prostoru této syntézy jedinečnou výpravu. Využívá při tom hermeneutické modely převzaté z Ricśurova Času a vyprávění, ale též výsledky kognitivní naratologie. Výsledkem je neotřelé nasvícení (možností) románové teorie a interpretace.