Po smrti krále Vratislava II. v roce 1092 přichází doba, která patří v dějinách českého středověkého státu k nejdramatičtějším. Mezi členy další generace rozkošatělého přemyslovského klanu dochází k mocenskému zápolení, do kterého jako šedá eminence významně zasahuje královna vdova Svatava. Na pozadí chaotického střídaní přemyslovských knížat na kamenném stolci zároveň probíhá i boj mezi nastupujícím křesťanstvím a doznívajícím pohanstvím. Propletené neviditelné nitky obou rozhořelých svárů se nakonec sbíhají do jednoho bodu – do benediktinského kláštera Ostrov, obklopeného řekou Vltavou, do kterého přichází učený mnich Eberhard z proslulého kláštera Reichenau jakožto vykonavatel likvidačního nařízení proti představitelům staré víry. Ti, co dobrovolně neodejdou ze země, čelí smrti upálením nebo utopením. Jeho střetnutí s poslední a nejmocnější kněžkou ovlivní osud nejen jeho, ale i celého knížectví.