Darkovské básně vycházejí z konkrétních reálií lázní Darkov, jdou za konkrétními představami vyplouvajícími za určitými jmény, gesty a požitky. Mají své živé předobrazy v lavičkách, domech, stromech i budovách a výtvarných dílech, ale i v lázeňských hostech a personálu.
Nespokojí se však jen s poetickým popisem, ale dotýkají se čehosi přesahujícího, tématem jsou i věci transcendentní, které prosvětlují tvrdost severomoravského regionu a bolesti, která sem pacienty přivádí a v tím dodávají sbírce potřebnou naději.