Filosofické eseje jsou souhrnem příležitostných úvah, které vznikaly v průběhu deseti let. Rozličná témata těchto úvah spojuje základní filosofické východisko autora, jež lze postihnout tvrzením, že žijeme v době, jejíž zvláštnost je především v tom, že přestává rozumět sama sobě. Tento náhled je rozhodujícím kritériem nejen pro volbu témat, ale také pro výběr autorů, jimiž se jednotlivé eseje věnují (např. Spengler, Berďajev, Lévinas, Šafařík, Tolstoj).