V nové verzi vychází mimořádné Dürrenmattovo dílo, které bývá i díky původnímu podtitulu Opera o jedné soukromé bance přirovnáváno k Brechtově Žebrácké opeře. Tato verze má podtitul Komedie o jedné soukromé bance. Autor v příběhu o pádu banky, která je po pět generací tradičně založena na zločinu, s neodolatelným kritickým a zároveň humorným pohledem poukazuje očima nové nastupující generace na neslučitelnost kapitálu a lidskosti. Ve světě kde moc je provázena finančními zájmy vládců, nemá místo demokracie a svoboda. Ke své hře, kde próza přechází ve zpěv, autor říká: „Ve Franku Pátém lidé zpívají, když lžou – v Třígrošové opeře, když mluví pravdu.“ V překladu Jiřího Stacha vychází jako 166. svazek edice D.