Moderní architektura byla ve 20. letech v Brně prosazena skupinou architektů narozených v poslední dekádě 19. století. Vítězství moderní architektury demonstrovala Výstava soudobé kultury na čerstvě zbudovaném pisáreckém výstavišti v létě roku 1928. Přibližně v téže době se počala projekčně uplatňovat skupina architektů narozených již převážně v Brně v první dekádě 20. století, jejíž profil, význam i velikost se utvářely a narůstaly v průběhu 30. let. Důvodem toho bylo mimo jiné i založení české školy architektury v Brně roku 1919.
Právě studium Odboru architektury a pozemního stavitelství ČVŠT v Brně je společným znakem té části zmíněné generace brněnských architektů, kterou se publikace zabývá. Architekti Josef Kranz, Miroslav Putna, Bedřich Rozehnal, Mojmír Kyselka, Eduard Žáček, Evžen Škarda, František Kalivoda, František A. Krejčí, Bohumil Tureček a další spoluvytvářeli vysoký standard brněnského funkcionalismu a ve svých nejlepších výkonech dosáhli absolutního vrcholu českého meziválečného stavebního umění. Tato publikace představuje nejvýznamnější tvůrce a díla této generace.