Kniha se zabývá hranicí jako historickým a geografickým fenoménem ve středověké střední Evropě. Hledá odpověď na otázky, co je hranice, proč a jak vznikla a jak se vyvíjelo její chápání. Zabývá se způsoby vymezování prostoru, hraničními znaky a rituály. Zkoumá průběh a pojetí hranic především v centru Evropy ve středověku, ale přihlíží také k situaci ve starší i v novější době. Věnuje se zemským hranicím Čech a Moravy, ale i hraničení uvnitř českých zemí ve srovnání s obdobnými příklady ze střední Evropy. Zakládá se na vyhodnocení písemných i hmotných pramenů k hranicím a spojuje v sobě metody či postupy více vědních oborů.