Kam se ztrácejí věci, které ve zlosti vyhodíme? Jak chutná cizí vztek? Jaké poklady skrývá Vztekotéka a co všechno se archivuje v Muzeu protivností? <br> <br> To všechno jednoho dne trochu nedobrovolně zjistí holčička Juki. Říká o sobě, že nemá moc dobrou povahu. Prý je zlá a protivná. A když se naštve, křičí a buší pěstmi do země. A právě proto ji nesnáší její starší brácha Sim. Jinak by s ní přece cestou ze školy mluvil, ne? Jednou Juki ve vzteku hodí klíče do kanálu. A tím začíná její cesta podzemím, kde je všechno jiné, trochu špinavé, ale zároveň magické a vlastně neuvěřitelně krásné. Její průvodkyní se stane princezna Břečka, nehezká bahnitá obluda, která roste, když Juki zlobí, a zmenšuje se, když je hodná. Na společné cestě projdou nejrůznějšími zákoutími, Černou džunglí, Čertovou tůní i Muzeem protivností, ze kterých budete zkrátka nadšení. Jak by taky ne, když kolem celou cestu cupitají i roztomilí Kakánci. <br> Alemagna vytvořila další mimořádnou knihu plnou láskyplného respektu. Ano, vztek nevypadá dobře. Ubližuje a špiní. Ale stejně jako se dají umýt zablácené ruce, dá se smýt i vlastní vztek.