Může se fenomenologická filosofie zabývat otázkou spásy v křesťanském smyslu? A pokud ano, pak jakým způsobem? Jaký je smysl bytí Já a jak vymezit subjektivitu? To jsou některé z otázek, které si kladl významný představitel francouzské fenomenologie Michel Henry. Závěrečná fáze vývoje Henryho filosofie znamenala obrat ke křesťanství, spojila jevení velmi úzce s otázkou života a smrti člověka. Zároveň v maximální míře zdůraznila subjektivní moment jevení a učinila subjektivitu vlastním polem, na němž se odehrává příběh spásy člověka.

Kniha analyzuje jak původní koncept Henryho materiální fenomenologie, tak i změny, jimiž prošla v průběhu své christianizace. V českém prostředí jde o druhou větší práci věnovanou filosofii Michela Henryho, tentokrát s důrazem na náboženský rozměr Henryho myšlení.