V roce 1899 byla v Brně založena Česká vysoká škola technická jako první Česká vysoká škola na Moravě. Navázala na vysokou odbornou úroveň, kterou mělo v roce 1849 založené Česko-německé technické učiliště, na němž tehdy působilo mnoho významných vědců, mimo jiné i věhlasný Victor Kaplan. Česká vysoká škola technická prošla neuvěřitelným rozvojem, byla několikrát na pokraji svého zániku, ale nakonec vždy navázala na předchozí základ a svou kontinuitu nepřerušila. Tak jako ve svých počátcích zůstává VUT v Brně i dnes důležitým střediskem vzdělání i vědy a ovlivňuje vysokoškolskou a vědní politiku. Je proto dobře, že se nám nyní do rukou dostává kniha, díky níž si máme možnost připomenout slavné i bolestivé momenty z dějin Vysokého učení technického v Brně, od jeho vzniku až po současnost. Jejím autorem je Jiří Pernes, který se historií VUT v Brně zabývá mnoho let a před několika lety souhlasil, že připraví nové zpracování historie první České vysoké školy na Moravě. Své role se ujal. s bohatou erudicí historika, spojenou se schopností prezentovat fakta čtivým, zajímavým způsobem a nám se tak dostávají do rukou poměrně rozsáhlé „Kapitoly z dějin Vysokého učení technického v Brně“ První ze třinácti kapitol,nazvaná Vznik České vysoké školy technické v Brně, se zabývá událostmi do vzniku Československa, druhá s názvem Ve svobodném státě končí rokem 1929 a popisuje rozmach vysoké školy, utváření její struktury a postupné budování její proslulosti. Třetí a čtvrtá kapitola mají příznačné názvy - Konec krásných časů a Léta německého útlaku - stejně jako další dvě - Zklamané naděje (1945-1948) a Ztráta svobody. Podle slov Jiřího Pernese se v poslední publikaci o dějinách VUT, která vyšla v 70. letech minulého století, právě v popisu těchto dvou období nejmarkantněji projevil tehdejší ideologizovaný pohled na dějiny. Zápas o podobu poválečného Československa a charakter vysokého školství měl tehdy podstatně jinou nálepku a historické události byly vykládány zcela odlišným způsobem. Velká zásluha Jiřího Pernese spočívá v tom, že v archivech vyhledal dříve nepřístupné dokumenty, které tento dobově falešný přístup k dějinám odhalují. Hlavní přínos našich Kapitol z dějin Vysokého učení technického v Brně lze tedy spatřovat v nedeformovaném výkladu událostí, které na počátku padesátých let minulého století vedly téměř k zániku školy. Svědčí o tom sedmá kapitola pojmenovaná Na pokraji zániku (1950-1951). Popis následujících neveselých Časů nalezne Čtenář v osmé kapitole Nový začátek (1956-1957). Vysoké učení technické tehdy obhájilo svou existenci,ale politické tlaky a represe se mu nevyhýbaly,a tak se lze dočíst v kapitole Budování nové školy (1963-1968). Rozmach a modernizace školy, popsané v kapitolách Blýskání na lepší Časy? a Bouřlivá léta 1968-1969, byl pak přiškrcen v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století, jak objasňuje kapitola Nenormální život za normalizace. Poslední kapitola knihy Hledání nových cest pak Čtenáře přivede až do dnešních dnů. Každá kapitola knihy představuje také významné osobnosti techniky, které v dané Časové epoše na škole působily a do značné míry ji profilovaly. Tento způsob uvedení osobností do historických souvislostí dodává knize další rozměr, zajímavý nejen pro znalce historie Vysokého učení technického v Brně, ale i pro laického Čtenáře. Závěrem bych chtěl poděkovat Jiřímu Pernesovi za jeho práci, která ve svém výsledku zosobňuje nejen historicky cennou studnici nezkreslených informací, ale i zajímavé a strhující Čtení o dějinách. VUT v Brně.prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, rektor Vysokého uČení technického v Brně