Scénáře, eseje a úvahy

Přes 40 fejetonů a politických komentářů, které vycházely v posledních dvou letech.

Tato esej je prvním dílem, jímž se tento přední znalec islámské filosofie a mystiky představuje českému čtenáři.

Spisy 29. Smutek poručíka Borůvky (1966) nebyl první detektivníknížkou, kterou Josef Škvorecký napsal, ale předcházející rományVražda pro štěstí (1962) a Vražda se zárukou (1964), které vznikly vautorské …

Kniha Marka Vajchra přináší ve výběru stati, ve kterých autor od roku 1997 reflektuje soudobou českou poezii a prózu, současně se autor zabývá také domácí a zahraniční esejistikou.Protože kritik sleduje …

Nataša, pícníci a jiné eseje přináší vybrané texty o politice a společnosti z let 1972-1985, na nichž lze sledovat Škvoreckého angažmá proti módně levicovým socialistickým názorům v kanadsko-americkém …

Autobiografický příběh-esej zabývající se fenoménem dětských gangů v New Yorku 60. - 90. let.

Próza současné ruské básnířky a esejistky Mariji Stěpanovové s účtujícím názvem Památce paměti reaguje na posedlost dneška minulostí.

Životní funkce člověka mají příliš mnoho proměnných, než aby bylo možno předpovědět jeho budoucí chování.

Výběr nejlepších blogů Kláry Samkové

"Parchantův rok" s podtitulem "Kratochvilná koláž pro rodinná čtení" je široce pojaté uvažování o životě v naší zemi zejména v posledním století.

Texty z rozhlasového pořadu BBC glosují politické i společenské dění ve Velké Británii od září 2000 do prosince 2001.

Tekutost, těkavost, chaos, zmatení, roztříštěnost, nejistota, úzkost, krize, polarizace - těmito slovy často popisujeme dnešní svět.

S opravdovostí sobě vlastní se autor obrací k původnímu, niternému, smyslu mystiky a nachází hluboký život, svaté ne-vědění. Čtenář, konfrontován s vlastní nedostatečností, možná poprvé v životě skutečně …

Kniha respektovaného českého novináře Zdeňka Velíška, která prostřednictvím jeho komentářů otiskovaných v Evropských novinách mapuje hlavní (nejen) evropské události posledních let.

Arne Novák patří k nejvýznamnějším literárním historikům a kritikům první republiky.

Tato knížka je o životě, o ženě, o lásce, o touhách a vášních, o životních prožitcích a také o příležitostech a možnostech, které jsme mnohdy my, ženy, nechaly ležet ladem jenom proto, abychom byly dokonalé …

V knize Pavla Švandy jsou shrnuty fejetony a eseje napsané v posledních letech.

Chcete vědět, kdo byl skutečným objevitelem Islandu?

kniha Františka Koukolíka Stupidita je určena širšímu okruhu čtenářů.

Geografie Edenu je kniha o umění, poesii a krajině, v níž autor pátrá po kořenech a výhoncích plíživé hrůzy, číhavého děsu a tichého zkoprnění.

Svazky Publicistika 3 a Publicistika 4 navazují na vydanou Publicistiku 2 (2012) a přinášejí objemný souhrn Čapkových referátů, recenzí, poznámek a článků o dění v oblasti výtvarného umění v letech 1921–1930, …

Esej jednoho z největších matematiků tohoto století se zamýšlí nad krásou matematiky a smyslem matematikovy práce.

Drobná knížka, která dává srozumitelné odpovědi na složité otázky po Bohu, podstatě křesťanství, základních křesťanských hodnotách.

Teoretický vědec prožil roku 1990 důležité setkání, které do základu změnilo jeho další lidské i profesní směřování: setkání s vlastním nevědomím.

Každý, kdo si dnes položí otázku, co určuje naši společnost, co ji formuje a dodává podobu, narazí na tyto tři její hlavní charakteristické znaky: svobodu, zodpovědnost a toleranci. "Pokusím se nastínit, …

Knižní rozhovor s pražským arcibiskupem a českým primasem vznikal na jaře a v létě roku 2023 v Arcibiskupském paláci na Hradčanech.

V dubnu 2021 se ve vinohradském studiu poprvé sešli dva staří známí: předseda Kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a novinář Jindřich Šídlo.

Kniha botanika Jiřího Sádla a malířky Kateřiny Piňosové přibližuje čtenářům svět květin, který se před nimi rozvíjí jaro co jaro, a stejně tak i ten, o němž mají jen matnou představu.

Kniha se tematicky zaměřuje na tvorbu Adolfa Loose v širších souvislostech, jež vedou až k současnému architektonickému dění.

Text, který provádí čtenáře českou krajinou, vychází z přesvědčení Simona Schamy, že krajina má paměť nejen geologickou, ale především i kulturní.