Scénáře, eseje a úvahy

V dubnu 2021 se ve vinohradském studiu poprvé sešli dva staří známí: předseda Kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a novinář Jindřich Šídlo.

Kniha botanika Jiřího Sádla a malířky Kateřiny Piňosové přibližuje čtenářům svět květin, který se před nimi rozvíjí jaro co jaro, a stejně tak i ten, o němž mají jen matnou představu.

Nový překlad Rabelaisova Gargantuy, tohoto arcidíla renesančního humanismu a reformismu, této potopy rafinovaných obscenit, této brutální kritiky soudobé církve a univerzity, tohoto snění o světě lepším …

Zbláznil se svět úplně? V dnešním světě je obtížné se orientovat.

Jak naznačují témata několika úvodních fejetonů shromážděných v této knize, tedy potíže s nespavostí, předoperační vyšetření apod., Jan Burian takzvaně jde do let.

Ivan Jackanin je ukrajinský spisovatel, prozaik, překladatel a publicista, který žije a tvoří na Slovensku.

Stejně jako v knize Barvy minulosti předkládá Stanislav Struhar i v dalším, kompozičně i esteticky vyzrálém díle Barvy budoucnosti tři výtečné prozaické práce plné překvapujících zvratů a souvislostí, …

Velikán české novinařiny v polistopadových textech.

Soubor esejů Na okraj literární tvorby českých výtvarníků je věnován textům českých výtvarníků 20. století, jejichž literární činnost tvoří minoritní, přesto pozornosti hodnou část jejich díla.

Eric Gill se narodil v roce 1882 v anglickém Brightonu a už v útlém dětství projevoval zájem o písmo a architekturu i nadání pro tyto obory.

Čtyřicet zlepšováků, jak zdokonalit svět, které autor nenavrhuje politikům, ekonomům ani různým aktivistům, ale rovnou pánu Bohu, jsou vtipnou sondou do našich strachů, komplexů, slabostí, chyb, zbytečných …

Vybrané práce Jiřího Němce z rozmezí více než patnácti let spojuje téma lidské svobody.

Vzpomínková kniha Pražský kruh (1966) představuje poslední dílo Maxe Broda, známého německého spisovatele, esejisty a překladatele.

Kniha Bůh písně není mrtev je nejen sbírkou publicistických textů Vladimíra Merty, písničkáře, který posunul český folk k hranicím eseje.

Knížka QUO VADIS, VOLE? aneb CO NÁS ČEKÁ A POMINE je projektem účastníků literárních dílen spisovatelky Dany Emingerové.

Příběh o Faustovi představuje jeden z nejstarších a nejpodstatnějších evropských mýtů, jehož aktuálnost v současné době každým dnem narůstá (což je dobrá zpráva pro mýtus, ale - s přihlédnutím k pointě …

Kniha Tomáše Drobíka Do všeho co přichází přináší požehnání pro každou všední noc v roce - a jako bonus i požehnání pro noci víkendové a sváteční.

Kniha vznikla jako soubor příspěvků členů brněnského saunového společenstva na téma: Co je pravda?

Ladislav Hejdánek je znám jako filosof, který se celý život snažil nově promýšlet téma pravdy.

Kniha prináša výber esejí z rokov 1991 - 2021 od Juraja Mojžiša, nosite?a Ceny Dominika Tatarku (2009), ktoré sa venujú problémom fotografie a ma?by.

Anglické listy pro dvacáté první století br br Velká Británie, to není jenom královská rodina, Harry Potter a londýnské metro.

Jaký byl svět před sto lety? Současným čtenářům jej poutavě přibližuje výbor důležitých a zajímavých historických dokumentů z počátečních let první republiky (1918-1925).

Fejeton neboli lísteček, též podčárník, je novinářský žánr v době X a fb a jiných výkřikových platforem ohrožený podobně jako gorily nížinné.

Postava plačky, která se vřazuje o tradice pražských poutníků a chodců, jak ji ustanovil Angelo Maria Ripellino v monografii Magická Praha, je představena jako zhmotnění nářku, bolesti a strachu všech …

Jak bude náš svět vypadat po koronakrizi?

Ještěže není každej den posvícení.

Monografie zpřístupňuje výbor deseti textů Milana Nápravníka z let 1978 až 2016. Čtenář si tak udělá představu o zaměření esejisticko-kritického díla surrealistického autora, které je českému publiku …

Autorka knihy o cíli, který ve své práci sledovala v úvodu ke knize sama uvádí: „Skutečnost, že nevidím a že je zrak obecně považován za nejdůležitější zdroj informací při poznávání světa i v interakci …

Soubor úvah, vzpomínek, drobných povídek a úvah je dílem zlínského publicisty Františka Bobáka (1926–2008).

Eseje Jana Suka vyzařují vašnivé zaujetí pro operu, lásku k hudbě, zvídavost a míru empatie, kterou najdeme v české literatuře s hudební tématikou jen zřídkakdy.