Biografie a životopisné knihy

„Myslím, že si mě Bůh vyvolil, abych byla nejšťastnější ze své generace…“ Klára de Castelbajac (1953–1975) byla šťastná dívka s radostnou až nezkrotnou povahu, s hudebním i výtvarným nadáním.

Malíř, hudebník, divadelník a literát Petr Nikl vzdal ve své nové knize poctu mamince, známé designérce hraček Libuši Niklové.

Příběh severokorejské rodiny, která dokázala udržet při životě poselství evangelia v jednom z nejbrutálnějších protikřesťanských režimů, jaké lidstvo zná, po více než padesát let.

Český a později americký matematik Václav Hlavatý (1894–1969) věnoval značnou část své kariéry oblastem matematiky souvisejícím s hledáním jednotné teorie pole inspirované Einsteinovou teorií …

Román V domě básnířky je biografickým portrétem jedné z nejvýznamnějších finských autorek, mimo jiné i překladatelky Václava Havla, básnířky Eevy-Liisy Mannerové (1921-1995).

Nový titul zpěvačky, básnířky a spisovatelky Patti Smith, autorky slavné knihy Just Kids, je ojedinělým autobiografickým záznamem.

Michal Jupp Konečný (* 6. 8. 1942 v Praze) byl téměř u všeho, co v minulém půlstoletí hýbalo naší folkovou a country muzikou.

Životopis Jozefa Tisa (1887-1947), katolického kněze a prvního prezidenta Slovenské republiky.

Pojďte spolu s Miloslavem Guldou, jen do jisté míry úspěšným, ale nepochybně sympatickým hrdinou knížky, kterou držíte v rukou, prožít jeho cestu odnikud nikam.

Kniha psaná autorem života Upírem Krejčím, bez servítek, bez obalu.

Kniha obsahuje kompletní přepis deníků básnířky a historičky umění Věry Jirousové (1944-2011), které si jako školačka psala od ledna 1956.

ANDREJ KVAŠŇÁK - legenda, která psala dějiny československého fotbalu.

Populární rakouský spisovatel Alois Brandstetter (*1938) se v knížce vzpomínkových próz vrací do svého dětství a mládí v Horním Rakousku, do času na konci války, poválečné nouze, a dospívá až do doby …

Když v roce 1887 přihlásil vynálezce Emile Berliner na patentovém úřadě gramofon a gramofonovou desku, jistě netušil, že stojí u zrodu průmyslového odvětví, které změní svět.

Broukobol se točí kolem postavy Johna Lennona, člena legendární britské kapely Beatles.

Druhý svazek z rozsáhlých třídílných pamětí Marka Twaina, který byl poprvé publikován v roce 2010, tedy sto let po jeho smrti.

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) byl učitelem, vynálezcem a šiřitelem vzdělanosti.

Kniha Zlatý věk s podtitulem s Janem Tůmou o životě a díle je záznamem tří setkání malíře a rozhlasového režiséra Jana Tůmy s malířem a grafikem Jiřím Anderlem na výstavě Panoptikum / Cabinet of curiosities …

Odkaz rodiny Jacksonů je první oficiální knihou o rodině krále popu.

Almanach shrnuje čtyřiadvacet příspěvků z konference a čtenářského setkání v tasovské sokolovně 16. a 17. září 2016 a tři přednášky zahraničních slavistů Xaviera Galmiche, Josepha Normona Rostinského …

Deníky Astrid Lindgrenové vyšly poprvé loni ve Švédsku a okamžitě se staly senzací.

Monografie Drama dirigenta je první rozsáhlou biografií Jaroslava Krombholce (1918-1983), nejtalentovanějšího dirigenta ze školy Václava Talicha, spjatého celoživotně zejména s operou Národního divadla …

Kniha obsahuje interpretace předních Bezručových básní.

Město Náchod se pyšní množstvím významných rodáků, mezi nimiž poněkud zapadá jméno Vratislava Blažka, jednoho z nejlepších humoristů a satiriků, jaké najdeme mezi českými literáty.

Čtvrtý svazek Spisů Jakuba Demla obsahuje první soubor autorových knih ve svérázném žánru kombinujícím deník, dokument a beletrii; v žánru, pro který on sám použil později slavný a kontroverzní termín …

Sborník k šedesátým narozeninám Vladimíra Papouška přináší texty jeho bývalých i současných kolegů, spolupracovníků a někdejších studentů.

Kniha je jedinečným pokusem o rekonstrukci životního a uměleckého příběhu Vincenta van Gogha, jedné z vůdčích postav moderního malířství.

Prof. Jan Gajdoš byl vynikající sokolský gymnasta, mistr světa, olympionik, bojovník proti fašismu, středoškolský učitel a cvičitel.

Sigismund Bouška (1867-1942) zůstával mnoho let zcela neprávem stranou hlubšího zájmu badatelů i širší veřejnosti.

Tradice udílení doktorátů honoris causa, na západoevropských univerzitách počínající už koncem 15. století, se na pražské univerzitě ujala poměrně pozdě a navíc z poněkud odlišných podnětů.