Knihy o českých dějinách

Zdaleka ne všem českým panovníkům bylo dáno zemřít ve vlastní posteli obklopeni svými nejbližšími.

Od početí a porodu přes výchovu a vzdělávaní a získávaní prvních pracovních zkušenosti až po práh dospělosti v prostředí města, vesnice i šlechtických rodů, v rodině, ve škole či sirotčinci, za války …

Zatímco konzervativci interpretují rok 1968 na Západě jako první krok na cestě, která přivedla Západ na práh „měkké“ varianty totalitarismu, názor dnešních západních elit i mnoha společenskovědních intelektuálů …

První moderní vydání barokního spisu o dějinách Moravy Systematické vědecké dílo katolického kněze Tomáše Pešiny z Čechorodu (1629—1680) patřilo po mnoho let k hlavním pramenům poznávání moravských zemských …

Dokumentární a částečně memoárová kniha na základě historických pramenů, rozhovorů s pamětníky i účastníky a vlastních zážitků vypráví o událostech pražského jara 1968.

Středověk byl již minulostí. Šestnácté století přineslo do života českého království mnoho změn.

„Byla to vzrušená doba. Evropský kontinent se po roce 1400 zmítal v nejistotě.“ Církev byla rozpolcena, brány Evropy už téměř vyvraceli z pantů Turci, politický systém se ocital v krizi.

Kniha Český stát a náboženství v obdobích krize pojednává o dvou rozdílných obdobích českých a československých dějin – nejprve se věnuje vývoji v zemích České koruny v 16. a 17. století a poté soustřeďuje …

Kniha Mary Heimannové, která se dostává českému čtenáři do ruky, je na historickou práci nezvykle vášnivá, neúprosná a tvrdá.

Hradčany a Nový Svět – místa spjatá s českou historií.

Kniha je průvodcem internací českých biskupů římskokatolické církve v Československu v letech 1949-1968.

První skutečná nemocnice vznikla v Praze roku 1620 Na Františku a je s ní spojena známá scéna výukové pitvy z roku 1685.

Působení rodu Lichtenštejnů v Československu se neobešlo bez řady dramatických zvratů.

Menhiry jsou uměle vztyčené kameny a jeden z projevů tzv. megalitické kultury.

Po divokých válečných zážitcích se vojáci československých legií konečně začali během roku 1919 vracet do vlasti, a sice na palubách zaoceánských lodích cestou kolem celého světa.

V Bílé Hoře uvádí autor domácí názory a spory do širšího kontextu evropského ducha tragické epochy.

V posledních desetiletích se vzdělání často redukuje na pouhý nástroj tržní ekonomiky.

Kniha znalce českých dějin a autora úspěšných historických románů Antonína Polácha se tentokrát pouští do pátrání v neprobádané oblasti temných stránek osobností našich vládců.

Jak bylo koncipováno a s jakými problémy se muselo vypořádat střední školství v podmínkách multikulturní první Československé republiky?

Publikace mapuje vývoj a proměny náboženského života průmyslového dělnictva v meziválečných českých zemích na příkladu čtyř průmyslových měst různé dominantní výrobní orientace – Jablonce nad Nisou, …

V průběhu tří staletí existence vojenské duchovní služby v rakouskouherské i československé armádě prošlo jejími řadami mnoho desítek českých kněží.

Kolik spěchajících cestujících prošlo odjezdovou dvoranou, kolik jízdenek bylo v pokladnách vydáno, kolik půllitrů piva bylo vyčepováno v restauraci a kolik litrů strojního oleje vyteklo z tyčoví parních …

Kniha Beránci s korouhví nás zajímavým způsobem zavádí do významných událostí našich dějin, které nejsou tak známé jako třeba dějiny husitství nebo národního obrození.

Shromáždění studentů na Albertově a následný Masakr na Národní třídě vstoupil do dějin.

Vlak svobody, Česká stěna smrti, Jak se muži měnili v žáby, Slovenský Ikaros a vlastně i Železná opona… Názvy kapitol a podkapitol této knížky znějí v dnešním kontextu spíše jako názvy surrealistických …

Tento reprezentativní průřez dílem Josefa Pekaře (1870–1937), největšího českého moderního historika, má být zásadní pomůckou těm, kdo se chtějí v kostce seznámit s Pekařovým objektivním a čtivým výkladem …

17. listopad 1989 znamenal přelom v našich moderních dějinách.

Čas je značně proměnlivá hodnota.

Kniha přináší příspěvky k 38. ročníku plzeňského mezioborového sympozia, věnovaného tématu času v životě člověka a společnosti „dlouhého“ 19. století.

Zvolání „Panenko Skákavá“ je všeobecně rozšířená fráze, která byla po dlouhou dobu bez zjevného vztahu k dnes již zaniklé obci Skoky u Žlutic.