Knihy o českých dějinách

Publikace mapuje vývoj a proměny náboženského života průmyslového dělnictva v meziválečných českých zemích na příkladu čtyř průmyslových měst různé dominantní výrobní orientace – Jablonce nad Nisou, …

Obsáhlá monografie se zabývá politicko­ náboženskými dějinami českých zemí v období první světové války, s důrazem na situaci domácího katolického tábora.

Autor na základě několika historických skutečností představuje své literární osoby v časovém sledu 1937 až 1970.

Patnáctý díl Velkých dějin zemí Koruny české je věnován krátkému, avšak klíčovému období let 1938-1945.

Dějiny města Šumperka (Geschichte der Stadt Mährisch- -Schönberg) napsal šumperský rodák, německý regionální vlastivědný badatel Franz Harrer (1869-1951).

Univerzita bez vlastního nakladatelství je jako katedrála bez varhan: planá a němá.

Druhý díl knihy "Československého sveta v Karpatech" je věnován dějinám všedního dne na Podkarpatské Rusi v období, kdy Podkarpatsko bylo součástí ČSR.

V průběhu tří staletí existence vojenské duchovní služby v rakouskouherské i československé armádě prošlo jejími řadami mnoho desítek českých kněží.

Československé četnictvo je dodnes vnímáno jako jeden z nejvýkonnějších, nejdisciplinovanějších a nejrespektovanějších bezpečnostních sborů.

Kniha Beránci s korouhví nás zajímavým způsobem zavádí do významných událostí našich dějin, které nejsou tak známé jako třeba dějiny husitství nebo národního obrození.

Shromáždění studentů na Albertově a následný Masakr na Národní třídě vstoupil do dějin.

Vlak svobody, Česká stěna smrti, Jak se muži měnili v žáby, Slovenský Ikaros a vlastně i Železná opona… Názvy kapitol a podkapitol této knížky znějí v dnešním kontextu spíše jako názvy surrealistických …

Publikace přináší ohlédnutí za sto lety existence Masarykovy univerzity v Brně a je doplněním výstavy MUNI100.

Po úspěšné knize Eduarda Stehlíka „Jan Kubiš – nezastaví mne ani to nejhorší…“ přichází nakladatelství TVÁŘE ve spolupráci s Československou obcí legionářskou s jeho dalším dílem, které je tentokrát …

Od demonstrace na Národní třídě 17. listopadu do 10. prosince, kdy vznikla Vláda národního porozumění.

17. listopad 1989 znamenal přelom v našich moderních dějinách.

Kniha přináší příspěvky k 38. ročníku plzeňského mezioborového sympozia, věnovaného tématu času v životě člověka a společnosti „dlouhého“ 19. století.

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století bylo kvůli povrchové těžbě uhlí zlikvidováno jedno z nejcennějších historických měst severních Čech.

Sborník se věnuje konci první světové války, rozpadu habsburské monarchie a důsledkům, které tato změna přinesla.

Zdrojem knihy je pozůstalost Franz Josefa Wünsche (*1812) obsahující cca 75 rodinných dokumentů a dokladů, doplněná z různých dostupných archivních zdrojů.

Činnost korektora kléru, jehož poprvé ustanovil arcibiskup Arnošt z Pardubic (1343-1364), se od jednorázových pověření postupně přeměnila ve stálý úřad trestního soudce nad duchovenstvem, jenž zahrnul …

Publikace přináší základní přehled česko-amerických vztahů od počátků v 16. století až po dnešek.

Milovníkům historie přináší kniha nejen ucelený pohled na problematiku, která takto nebyla dosud nikdy zpracována, ale i řadu zajímavých odhalení.V publikaci jsou poutavě s využitím dochovaných pramenů …

Výročí sedmi set let od nastoupení Lucemburků na český trůn se nedávno stalo příležitostí k mnoha připomínkám této druhé vládnoucí dynastie našich dějin.

Lucemburků - původně říšská hrabata, posléze jeden z úspěšných panovnických rodů pozdního středověku v Evropě a současně jedna z dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu.

První republika přes své poměrně krátké trvání zanechala výraznou stopu v českém i slovenském prostředí mimo jiné i díky propracovanému systému slavení.

Kniha Návrat parlamentu je věnována poslednímu československému parlamentu v období od listopadu 1989 po zánik společného státu v roce 1992.

V letošním roce slaví naše republika sté výročí.

Autor se pokouší pomocí empatie a důrazu na citlivost vědomí stavět mosty mezi Českou republikou a Rakouskem, různými kulturami, vědeckými přístupy a uměleckými výrazy.

Odysseus v básni Josefa Lederera doznává: "Nad vesly druzi mluví o domovu / Já vymyslel jim Ithaku".