Knihy o moderních dějinách

Kniha Libuše Paukertové-Leharové přináší soubor informací o životě i o podivné smrti obou Masarykových vnuků.

Obsáhlá historická studie analyzuje činnost exilové informační agentury Free Czechoslovakia information Service, kterou založil a vedl v Londýně v letech 1948-1985 český promasarykovský emigrant Josef …

Autor sleduje vývoj vědecké disciplíny, která doznala v polarografii, tj. v součásti elektrochemie a fyzikální chemie, světového úspěchu udělením Nobelovy ceny Jaroslavu Heyrovskému roku 1959.

Knížka renomovaného předního znalce Předního východu líčí i na základě diplomatických pramenů zrod novodobého Turecka po skončení 1. světové války, který se odehrává na pozadí války s Řeckem a mocenského …

Kniha pojednává o vývoji a utváření Československa/České Republiky a Rakouska po pádu komunistického režimu.

Od pádu komunismu v tehdejším Československu už uplynulo 17 let a mnoho projevů té doby lze vysledovat ve společnosti dodnes.

Autor vzpomíná na holocaust, který rozvrátil jeho rodinu, avšak nevěnuje se jen svým osobním zážitkům, ale popisuje vývoj v Německu od událostí těsně před válkou, za války, po jejím skončení a zejména …

Obsahová analýza časopisu Listy, který v letech 1971-1989 vydával v Římě Jiří Pelikán.

Dvě historické studie doplněné edicí vybraných dokumentačních materiálů.

Názory a vzpomínky šestadvaceti členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) jsou v knize doplněny mnoha fotografiemi a dokumenty.

Kniha je autobiografií nejvýznamnějšího ruského medievalisty 20. století, v níž autor velmi kritickým způsobem mapuje ovzduší intelektuálního života v sovětském Rusku, vyhroceně hodnotí úroveň ruské …

Populárně naučná publikace poutavě vypráví příběh malého etnika Mapučů (žijícího na území dnešního Chile), které s bezpříkladnou odvahou bojovalo 300 let za svou svobodu.

Zápas o lidská práva a základní svobody se táhne jako červená nit dějinami západní civilizace od konce 18. století.

V tomto třináctém "staropražském špalíčku" historika a milovníka Prahy A.

Paměti německého fyzika Wernera Holzmüllera (1912), profesora univerzity v Lipsku.

Krize na Středním východě 1956, vyvolaná znárodněním Suezského průplavu a začátkem egyptské vojenské spolupráce se sovětským blokem, patří k nejdramatičtějším vrcholům studené války.

Kniha líčí v první části historii Osvětimi jako původně německého města založeného v roce 1270, nastiňuje její dějiny v době trojího dělení Polska v 18. století a přes zaznamenání jejího místa v germanizačních …

Sborník referátů z konference Česká a československá otázka v německé a mezinárodní politice 1918-1948.

Publikace představuje úspěchy československého a českého výtvarnictví na Světových výstavách po druhé světové válce.

Všichni víme, že ruce lékařů přinášejí úlevu od nemocí a strádání.

This book presents the latest central European research concerning History and its influenceon central Euroean societies in the 20th century.

V tomto desátém "staropražském špalíčku" historika a milovníka Prahy Antonína Novotného, jehož dílo patřila před více než půlstoletím k možná vůbec nejpopulárnějším tehdejším pragenziím a dodnes jsou …

Sborník Svědomí Washingtonu, vydaný u příležitosti oslav dvacátých narozenin deníku The Washington Times, přináší příspěvky pěti významných osobností, které hodnotí posledních dvacet let vývoje v USA …

Francouzský historik Alain Corbin dokázal jako jeden z prvních aplikovat metodické postupy školy Annales na moderní společnost 18. a 19. století.

Nejaktuálnější přehled o IRA a Sinn Féin včetně jejich mírové strategie a náhled na možnost trvalého urovnání situace.

V letech 1981-1986 pracoval na velvyslanectví Spolkové republiky Německo ve funkci kulturního referenta Wolfgang Scheur.

Imaginární rozhovor svatého Petra s Františkem Antonínem, hrabětem Sporckem, velikým kulturním mecenášem a také vášnivým lovcem, rozeznívá struny myslivecké cti, tradice a odpovědnosti.

Kniha obsahuje příspěvky z 36. ročníku plzeňského sympozia, v jehož rámci pokračovala debata o civilizačních kolapsech a regeneračních procesech.

Kristina Pisánská (1364-1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech …