Knihy o moderních dějinách

Enver Hodža (Albánie), Pol Pot (Kambodža), Saddám Husajn (Irák), Idi Amin (Uganda) a Fidel Castro (Kuba) očima jejich osobních kuchařů.Pikantní kulinářský cestopis, který obsahuje pasáže jako z Faulknera, …

Kniha se zabývá fenoménem hromadného cvičení na československých spartakiádách v letech 1955 až 1985.

Obyvatelé Moravské Nové Vsi prožili totéž - strach, překvapení, úzkost.

Devítidílná dějepisná řada učebnic spolu s pracovními sešity pro ZŠ a víceletá gymnázia má již ve školách své stálé místo.

Tento atlas by měl pomoci rozbít vidění světa zděděné z koloniálních dob, které se zapsalo do historické paměti a dodnes ovlivňuje náš pohled na období kolonialismu.

O prvním globálním teroristovi Iljiči Ramírezovi Sánchezovi, řečeném Carlos, bylo známo, že se v 70. a 80. letech 20. století pohyboval po střední a východní Evropě.

Město Dobříš nepatřilo nikdy k vyhlášeným líhní vojenských hrdinů a veteránů, ale své osudy s ním spojilo mnoho těch kteří se zde rozhodli žít a nebo zde nalezli pouze místo svého spočinutí.

Tato monografie, vydaná v roce 1989, představuje završení Gurevičova nového čtení středověkých pramenů.

Události v armádě před třiceti lety, v období konce totalitní vlády přes počátek budování demokratického státu do rozdělení Československa, představují mimořádně zajímavý výsek našich dějin.

Černá kniha sovětské okupace přináší informace o nejzávažnějších důsledcích vojenské intervence armád Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a následné sovětské vojenské okupace 1968–1991.

Šumavská hranice byla místem, kudy po únorových událostech v roce 1948 opouštělo ilegálně svoji vlast tisíce našich spoluobčanů.

Kniha projednáva stažení srbského vojska a národa z okupované vlasti v roce 1915 a víceměsičním pochodu přez srbské a albánské hory za neskutečně těžkých podmínek kdy srbský národ zažil jeden z největších …

Jde o příběh člověka, který maturuje v roce 1938 za druhé republiky a na vysokou školu jde na počátku protektorátu.

Vzpomínky sedláka (od poddanství do dnešních dní) z pera Jana Słomky jsou mikrohistorickou sondou do venkovského života v okolí Tarnobrzegu na území Haliče, která v 19. století tvořila severovýchodní …

Kolektivní monografi e O protektorátu v sociokulturních souvislostech otevírá díky transdisciplinárnímu pojetí některé nové otázky, týkající se vztahu kultury a společnosti, jež vyvstaly v mimořádných …

Celobarevná publikace srovnávacích fotografií "Havlíčkův Brod včera a dnes II." je, stejně jako první díl z roku 2018, připravená ve spolupráci s Muzeem Vysočiny v Havlíčkově Brodě.

Vojsko v branách města znamená ničení, vraždění, znásilňování a loupeže, alespoň v obecné představě.

Celobarevná publikace fotografa Milana Šustra a jeho spolupracovníků "Obec Vysočina včera a dnes" zachycuje historickou a dnešní podobu obce v okrese Chrudim, jejíž součástí je skanzen lidové architektury …

Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932.

První republika existovala jen krátce, ale přesto je toto období nabito zajímavými i dramatickými událostmi.

Drobné technické provozy měly v minulosti své pevné místo v životě a hospodářství venkovských obcí.

V nacistickém Německu bylo jen v Drážďanech mezi lety 1934-1945 popraveno gilotinou 892 Čechoslováků.

Socialistická reklama je často nahlížena jako nesmysl, protimluv, nebo přinejmenším paradox.

Jedná se o nové, upravené vydání bestselleru známého polského reportéra o novodobých dějinách naší země, v němž se pokouší nezatíženým pohledem cizince skrze příběhy známých i méně známých osobností …

Porodní bába byla od nepaměti součástí místní kolektivní paměti - byla vnímána jako inventář obce, podobně jako farář, učitel, starosta; bábu potřeboval každý.

Kolektivní monografie Republika ve změnách a trvání se zaměřuje na sociální dějiny a dějiny sociálního a politického myšlení v období meziválečného Československa. Širokým skupinám čtenářů přibližuje …

Historie je společenská věda zkoumající dějiny civilizace především na základě písemných pramenů.

Šoa neboli nacistické vyhlazování Židů se v Čechách dosud pojímá jako cosi cizorodého - ne jako specifická a přitom neoddělitelná součást národní tragédie, ale jako osud "těch druhých".

Vzpomínky na Pražské povstání sepsal jeho vojenský velitel generál Karel Kutlvašr na sklonku svého věznění v roce 1960.