Filozofie a náboženství

Všem milovníkům nadčasové moudrosti přinášíme jeden ze základních textů konfucianismu, čínského filozofického směru a pohledu na svět.

Kniha Morálka. Úvod do etiky vyšla poprvé r. 1972.

Kniha se zabývá fenoménem misgenderingu, tedy nevhodného určení genderu osoby v komunikačních situacích, a propojuje perspektivy genderových studií, feministické filozofie a filozofie jazyka.

Autor přístupným jazykem propojuje kontemplativní pohled a svou zkušenost ze služby nemocničního kaplana.

Každý z nás je konkrétní osobou, žijící svůj individuální život a pohlížející na svět ze své vnitřní, subjektivní perspektivy.

Kniha je věnována životu a dílu nejvyššího představitele českobudějovické diecéze v letech 1920-1940.

Monografie Ctirada V. Pospíšila přináší podstatné rozšíření předchozích výzkumů v oblasti vztahů katolické teologie k poznatkům přírodních věd v minulém a předminulém století.

Čtvrtý a závěrečný díl Věštění v antickém Řecku přináší ve třech částech výklad čtyř větších skupin induktivních věštebných technik, které jsou doloženy z antiky nebo středověku. Část nazvaná "Voda" …

Předkládaná drobná studie je věnována osvětlení mimořádně důležitých aspektů islámského náboženství v Evropě, kterým se mnozí tzv. antiislamisté až úzkostlivě vyhýbají.

Kolektivní monografie, která je společným dílem teologů a historiků umění, se snaží zachytit a popsat rozličné aspekty lidského hledání transcendence v dějinách i v současnosti.

Kniha představuje náčrt Aristotelova myšlení o živém, zaměřený zejména na problematiku rozmnožování a vzniku živočichů.

Kniha přináší analýzu některých příspěvků k politické filosofii vzniklých na protestantské a katolické straně v českých zemích v 17. století.

Autor v deseti kapitolách ukazuje, jaká musí být obnova filosofie, kosmologie a náboženství, aby přírodní věda mohla vyústit ve vědu zahrnující také ducha.

Kniha úvah, ve kterých autor upozorňuje na nemoc současného světa, za níž považuje růst projevů hyperprozaična, strohé racionality a individualismu.

Co je to vlastnictví? aneb Hledání principů práva a vlády (1840) je poměrně raný, ale snad nejznámější text Pierra-Josepha Proudhona.

Ve své nové knize se Guy Gilbert zamýšlí nad fenoménem samoty.

Gilbert Durand, Bachelardův žák, koncipoval své Antropologické struktury imaginárna jako antropologické rozšíření výzkumů započatých v Psychoanalýze ohně.

Charles Darwin byl spojen s unitářským hnutím četnými příbuzenskými vztahy.

Problematika vědomí a vědomí sebe sama jakožto jeho základu je jedním ze stěžejních témat německé klasické filosofie.

Jsou tři témata, o nichž se až posedle diskutuje: gender, práva zvířat a eutanazie.

V čtivém převyprávění propojených příběhů české totožnosti a české filosofie v posledních dvou staletích hledá autor odpověď na stále aktuální otázky: "Co to znamená být Čech?" a "Má to vůbec ještě nějaký …

V osmnáctém století jako by se filosofická reflexe zdravého rozumu rozvinula více než kdy předtím.

Významný americký filosof a religionista Jacob Needleman ve své dosud nejosobnější a autobiografické knize hledá způsob, jak lze v dnešní době rozumět náboženským idejím.

Traktát o prozíravosti (STh II-II, q. 47-56) rozvíjí a konkretizuje základní nauku o kardinálních ctnostech, jak je vyložena v předešlých částech Sumy.

Od vzestupu sekularizace zaujímá náboženství stále problematičtější místo v naší západní kultuře.

Každá éra má svůj mýtus. Mýtus dneška je však specifický.

To, co bývá zvykem chápat jako krizi ekonomickou, respektive finanční, je ve skutečnosti celkovou krizí západních společností.

Co je to inteligence? Mohou stroje myslet?

Čtvrtý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Descarta k Leibnizovi se zabývá racionálními systémy filosofie v kontinentální Evropě v období před Kantem.