Filozofie a náboženství

Tato jedinečná kniha obsahuje Moudrost našich dávných Předků z časů Védské Kultury.

Nejpodstatnější v životě tušíme, nevidíme dál než zase stopy.

Kniha je výtečnou učebnicí meditace a kontemplace a vhodně doplňuje základní metodologické dílo "999 otázek a odpovědí na cestě Poznání" "V Tibetu, když se dívka vdává, upletou jí z vlasů 108 copánků …

Z šestisvazkových Sebraných spisů Ladislava Klímy dosud vyšly tři obsáhlé svazky: I.

Mimořádné číslo FČ Explorations in Late Scholasticism sestává z devíti odborných studií, které se zaměřují na různá témata tzv. druhé scholastiky.

Druhý díl autobiografie nejznámějšího světového evolučního biologa, skeptika a ateisty se soustředí na dobu pozdějších úspěchů, kdy autor pokračuje na cestě intelektuálního vývoje a vědeckého …

Čtvrté, zrevidované, opravené a slovníčkem pojmů doplněné vydání základního a nejobsažnějšího autorova metodologického díla.

Monografie přináší srovnání života tajných evangelíků ve východních Čechách a v jihofrancouzské oblastí Horní Languedoc.

Spis Fama Fraternitatis Rosekruciánů byl určen jako provolání k vládcům a učencům Evropy, byl poprvé vydán v Kasselu roku 1614 a rozšířil se do celé Evropy.

Kniha přináší latinsko-český překlad Llullova Vita coaetanea, který je doprovázen komentářem, soustřeďujícím se na historický kontext Vita. Úvodní studie seznámí čtenáře s vybranými okruhy Llullova myšlení, …

Novoplatonismus, pozdně antický platónský filosofický systém byl v posledních sto letech opakovaně srovnáván s některými proudy indické filosofie.

V díle Niklase Luhmanna, myslitele funkcionální sociální teorie a dnes již sociologického klasika, který byl pro svůj široký záběr označován za „Hegela druhé poloviny 20. století“, hraje analýza náboženství …

Tato kniha nabízí v samostatných studiích jedenáct sond do dynamického období mezi antikou a novověkem. Šlo o období, v němž nové evropské národy zformovaly na troskách Římské říše naši západní kulturu, …

Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života.

Autor analyzuje aktuální otázky k tématům víry a duchovního života.

Fascinující text francouzského filosofa Gillese Deleuze přehýbá Leibnizovy barokní koncepce do naší epochy poznamenané podobně jako baroko ztrátou racionalistických a pozitivistických jistot, a z mnohých …

Jedním z nejstarších názvů Velikonoc je latinské slovo pascha.

Anaximenés z Mílétu je poslední z trojice myslitelů, kteří pocházeli z téhož iónského města a podle tradice stáli na samém prahu filosofie.

Každý, kdo nemyslí jen na to, jak se zařídit ve světě, jaký je, ale také přemýšlí, jak tento svět učinit lepším místem k životu, trpí (je-li soudný) pocitem marnosti.

A může být vůbec daman tak nebezpečný, jak by se z titulu mohlo zdát?

Kniha vysvětluje v intencích theosofického učeni základní pojmy a představy autora samotného i Teozofické společnosti a teozofického hnutí.

Komplexnost soudobých společností i komplexnost biosféry, bezprecedentní účinnost technologií a mnohé další faktory soudobé globalizace vedou ke znejasnění vztahu mezi lidským jednáním a jeho …

Duchovní cvičení kardinála Journeta ukrývají čisté zlato teologie a nauky o duchovním životě.

Osobní, intimní vědomí, že všechno, co se děje kolem nás má svůj smysl, že člověk není samoúčelný, to je společné bohatství seriózního věřícího i seriózního ateisty.

Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století.

Základní dílo spirituální ekologie vycházející z kritiky abstraktního pojetí přírodovědy.

Většina lidí vychází otevřeně nebo mlčky z toho, že není v našich silách odpovědět na "poslední otázky života".

Text Paula Archambaulta (1883-1950) sleduje stručným a výstižným způsobem rozvoj filosofie Maurice Blondela (1861-1949) od jeho rané formy "filosofie akce" k jeho pozdní zralé podobě "filosofie …

Proroci a mudrci považují rok 2012 za přelom ve vývoji naší planety.

Kniha představuje rozšířený text přednášky, která zazněla 17. března 2011 při přebírání mezinárodní ceny Fernanda Gila v Lisabonu.