Filozofie a náboženství

Čím se zaobíráme, jsme-li spoutáváni slovem koronavir?

Aleš Opatrný je známý jako plodný autor duchovních knih, "doprovázeč" a zpovědník i jako přednášející na (nejen) charismatických konferencích.

Sedmnáct Bernardových kázání na Žalm 91 (90) Qui habitat - "Kdo žije pod ochranou Nejvyššího", známý např. z modlitby nedělního breviáře.

V 15. století vznikl nepříliš známý, nicméně myšlenkově hodnotný "Dopis proti filosofii", sepsaný anonymním židovským autorem, patrně v některém aškenázském filosofickém centru ve střední Evropě.

Kniha je gratulačním sborníkem sestaveným u příležitosti sedmdesátých narozenin významného novolatinisty a komeniologa Jiřího Beneše.

Publikace v rozsahu třinácti studií se zabývá interdisciplinárním výzkumem recepce antiky v evropské kultuře, s cílem postihnout co nejvíce aspektů recepce antické kultury od nejstarších dob, přes středověkou …

Rudolf Bahro (1935-1997) byl jedním z nejvýznamnějších marxistických kritiků společenského zřízení Sovětského svazu a jeho satelitů.

Jádro publikace tvoří texty a překlady souboru řeckých hermetických spisů s komentářem, ozřejmujícím argumentaci hermetických autorů.

Kniha analyzuje tištěnou kazatelskou produkci luterského duchovního Matyáše Hoë z Hoëneggu (1580-1645) v průběhu jeho života, a tedy v odlišných situacích a konfesně-politickém kontextu.

V 19. století se filozofie ocitla na křižovatce.

Kniha americké filosofky Susan Buck-Morssové sleduje formování teorie Theodora Adorna, klíčového představitele první generace tzv. frankfurtské školy.

Biografický slovník Církve československé husitské je plodem čtyřletého úsilí editorů Martina Jindry, Marcela Sladkowského a týmu spolupracovníků.

Prvořadý literární historik Giulio Ferroni (* 1943) se Machiavellimu věnuje již od počátku sedmdesátých let, kdy publikoval monografii o motivu životního zvratu a střetu s osudem v Machiavelliho divadelních …

Tato kniha je opravdovou symfonií vzestupu.

Mirko Frýba byl léta učitelem a přátelským rádcem žáků v Asii, Americe, Evropě a zejména v České republice.

- Vědomí neumírá- Reinkarnace- Svědectví současných lidí- DůkazyAmerický autor Stephen Hawley Martin se v této knize zabývá především svědecky zjištěnými fakty a současným výzkumem, týkajícím se vědomí …

Církevní historik Hubert Wolf přistupuje k problematice celibátu z historického hlediska a vychází z toho, že Nový zákon se pro celibát nijak nevyslovuje; proto postoj církve od raného středověku prochází …

Uznávaná jungiánská analytička a autorka v této knize popisuje osobní cesty tří moudrých žen ke stavu vnitřní celistvosti a rovnováhy, kterou nazývá "vědomá ženskost". "Věčné ženství si proráží cestu …

Kniha Rozhovory o mnohosti světů (1686) francouzského filozofa Bernarda de Fontenella (1657-1757) je považována za jedno z prvních děl orientovaných na popularizaci vědy.

Běžně se o tom nemluví, ale nejsme ve vesmíru sami.

V knize duchovních úvah Filipa Štojdla se prolínají myšlenky (někdy propastně strmé a jindy odlehčeně levitující) s drsnými zkušenostmi všedních dní a vytvářejí pozoruhodnou mozaiku.

Dnes klasické dílo právní a politické filosofie je ucelenou studií o lidských právech a liberálním pojetí právního státu.

V cyklu přednášek autor představuje základní filosofické směry a problémy 20. století.

Předkládaná kolektivní monografie seznamuje čtenáře se specifickým výsekem z německého filosofického promýšlení otázek spjatých s bohy, božstvím a jejich vztahem k člověku.

Předkládaná publikace navazuje na učebnici Dějiny etických teorií I, vydanou poprvé v roce 2004.

Belgická světice Ája, manželka valonského hraběte hennegavského, po jeho smrti benediktinka, zemřela 18. dubna roku 708.

Kniha Iluze etických relativistů je třetí částí systematického kurzu, který soustřeďuje hlavní témata filosofie člověka.

Kniha přináší ve třinácti kapitolách pestrou paletu dialogů myslitelů evropské tradice s Lévinasovou expresivní fenomenologií jinakosti, zastoupenou v prvé řadě knihou Totalita a nekonečno.

Kniha si klade za cíl představit Dufrennovu originální koncepci imaginace a imaginárna a poukázat na její význam pro filosofickou estetiku.

Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem.