Filozofie a náboženství

Prostřednictvím těchto mandal můžete objevit zdroj své vlastní energie, zbavit se stresu a být odolnější vůči nemocem.

Tato publikace je jakýmsi dokumentem, ohlédnutím za šedesáti lety vydávání Filosofického časopisu.

niha se zabývá českou náboženskou scénou v posledních dvou desetiletí tak, jak ji zachycují akademické kvantitativní výzkumy náboženství a další statistiky.

Kniha profesora Petra Vopěnky Hádání v hospodě je mimořádně zdařilým příkladem živého neakademického filosofování.

Pomocí těchto mandal můžete navázat kontakt se svými ženskými kořeny a čerpat z nich vnitřní sílu.

Široký a přitom jednotící soubor textů z nichž je patrná výška a lehkost nadhledu i hloubkou a síla encyklopedických znalostí.

Logika smyslu francouzského filosofa Gillese Deleuze, která poprvé vyšla v roce 1969, patří k hlavním dílům tohoto autora před jeho spoluprací s Felixem Guattarim.

Kolektivní monografie Víra, kultura a společnost je jedním z výstupů mezinárodního badatelského projektu zaměřeného na výzkum náboženských kultur v Evropě 19. a 20. století.

Plně informovaný pohled na svět (média v něm jsou určující, v negativním i positivním slova smyslu) mění společnost a sociální scénář - mění se pojmy demokracie, pravdy.

Kolektivní monografie ze 8. mezinárodního pražského platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 10.-12. listopadu 2011.

Filosofie tělesnosti dějin přináší zcela nový pohled na historiografii a na její metody.

Dech Absolutna je souborem rozhovorů mezi Moojim a upřímnými hledajícími Pravdy, které se odehrály v průběhu uplynulých několika zim u Arunáčaly, posvátné hory nedaleko jihoindického města …

Kniha se věnuje jednomu z předních filosofů německého idealismu J.

Kniha je určena pro laickou veřejnost a jejím cílem je poskytnout čtenáři podrobné informace o problematice kreacionismu a evolucionismu.

Pietro Archiati, autor známé knihy Světová náboženstv se ve své knize snaží lásku osvětlit ze všech stran a zejména ji vyzvedává z pouhého pocitu do vědomí, jak to odpovídá vývoji v současné době.

Publikace analyzuje díla dvanácti autorů cestopisů: šesti ruských a šesti českých a začleňuje je do širšího evropského kontextu.

Studie je příspěvkem k vyjasnění Heideggerova pojetí metafysiky jako "dějin bytí" (Geschichte des Seins), a to na základě jednoho z jeho "vůdčích" slov (Leitworte), totiž prostřednictvím titulu "der …

Takto myšlen, odkrývá se svět člověku jako událost neskrytosti (ALETHEIA), a nikoli již jako "celek toho, co jest", nebo jako "skutečnost", jak explicitně či implicitně předpokládala dosavadní, proto …

Kniha se zabývá kulturními aspekty globalizace v období od rozpadu bipolárního světa na konci osmdesátých let 20. století do vypuknutí globální krize v letech 2007-2008.

Prudký rozvoj vědy v devatenáctém století vyostřil polarizaci filosofického myšlení.

Wernerovy Náboženské tradice Asie mají pro českého čtenáře nepochybnou hodnotu originálního pokusu českého religionisty s výjimečně širokým rozhledem a zkušeností v teorii a praxi současného světového …

Kniha je psychologickou fikcí vycházející z hluboké osobní vize.

Kniha sepsaná poutavou formou otázek a odpovědí, jež poprvé vyšla v roce 1889.

Gilbert Durand, jeden z nejvýznamnějších Bachelardových žáků a autor mnoha knih věnovaných imaginaci a symbolice (mezi ty nejznámější patří Antropologické struktury imaginace. Úvod do obecné archetypologie …

Když Kant postuloval jako základní otázku celého svého myšlenkového úsilí problém "Jak jsou možné syntetické apriorní soudy?", odkázal následujícímu filosofickému myšlení úkol, který dodnes nepřestává …

Tématem knihy jsou širší filosofické i mimofilosofické souvislosti Wittgensteinova argumentu proti soukromému jazyku.

Traktát, v němž padovský renesanční aristotelik zkoumá různé možnosti řešení otázky po nesmrtelnosti lidské duše.

V této průkopnické studii Durand nejprve shrnuje různé přístupy k symbolu ve 20. století, a poté zkoumáním čtyř úrovní symbolična: úrovně biologické, společenské, obecně lidské a konečně výsostně teofanické, …

Protialkoholní společnost doktora Řimsy vzešla z pražské studentské bohémy 70. let 20. století.

Boris Ejchenbaum (1886–1959) se řadí mezi nejvýznamnější představitele ruského formalismu.