Sociologie

Biograf je česko-slovenský sociologický časopis.

Kniha analyzuje uzavřené sňatky v české společnosti s ohledem na sociální charakteristiky snoubenců.

Autor je salezián - kněz a pedagog.

Theodore Roszak, jeden z nejvýznamnějších amerických historiků a sociologů 20. století, se proslavil už v roce 1970 svým "sociologickým bestsellerem" The Making Counterculture (Jak se dělá kontrakultura), …

Více než tisíc lounských školáků z pátých až devátých tříd odpovídalo na jaře v roce 2004 na dvě anketní otázky:-Jaký je tvůj vztah k lidem, kteří se do České republiky přistěhovali z cizí země?

Tato práce význačného francouzského sociologa je věnována originální brazilské kulturní syntéze, v níž se prolínají vlivy africké, evropské a indiánské.

Ve Svrchovanosti odhaluje Bataille rozpory a spojitosti mezi světem praktického užití a světem svrchovaným, mezi služebností a posvátnem, mezi otrockou prací a okázalým přepychem, mezi bezuzdnou akumulací …

Dosud nejrozsáhlejší kniha o historii a současnosti českých a slovenských Romů přináší jak konkrétní lidské příběhy a postoje, tak i mýty, pohádky, básně, vyprávění a hádanky.

Kniha významného britského sociologa a ideového otce tzv. třetí cesty - mezi klasickou levicí a neoliberalismem, Anthonyho Giddense je již řadu let nejuznávanější učebnici ve svém oboru.

Vyplácí se spolupracovat a je důvěra v jiné lidi racionální?

Tato kniha se zabývá přípravou (preppingem) na různé zdraví, život nebo majetek ohrožující situace, které se v dnešní moderní době mohou v běžném životě objevit.

Cílem knihy je nalezení odpovědi na hlavní výzkumnou otázku "Jaká očekávání mají dospívající děti v náhradní rodinné péči od sociálních pracovníků z hlediska svých potencialit?".

Práce a společnost, jak je známe, se nám mění před očima.

Exponenciální nárůst případů mentální anorexie a bulimie, forem poruch příjmu potravy, potvrzuje hypotézu o provázanosti nemocí s kulturně-společenským vývojem.

Nová kniha známého britského zoologa a popularizátora vědy navazuje na bestsellery Racionální optimista a Evoluce všeho, v nichž líčí cestu lidstva od doby kamenné k současné prosperitě.

O chudobě se dobře diskutuje. Nechceme se na ni ale doopravdy podívat.

Kniha představuje současný stav výzkumu digitální propasti, tj. výzkumu vedeného otázkou, zda jsou neuživatelé Internetu (nebo ti, kdo neumí Internet dobře používat) v současné společnosti znevýhodněni …

Kniha je souborem článků, které autor publikoval v průběhu posledních asi deseti let a které se točí kolem tématu, jakou roli hrají normy a pravidla v tom, co dělá člověka člověkem.

Udělala z nás pandemie větší čtenáře, nebo spíše naopak?

Jak fotografie přivodila sociální reformu?

V poslední době stoupá zájem o problematiku sociálního zabezpečení, a to nejen ze stran pracovníků z oblasti sociální péče, ale také ze stran zdravotnických pracovníků i laické veřejnosti.

Monografie se zabývá otázkami, zda je laický prvek v justici stále demokratizujícím elementem, jestli jsou v případě přísedících dostatečně naplněny ústavní předpoklady nezávislého, nestranného a zákonného …

Monografie zpracovává nové sociologicko–religionistické téma, které navrhuje označovat jako náboženský šok. Činí tak z pozic religionistiky, teologie a etiky, pohledem nezávislého cestovatele konfrontovaného …

Nová kniha Františka Koukolíka Bulšit je určena širšímu okruhu čtenářů a pojednává o nenápadné součásti naší kultury, o žvanění. Žvanění je staré jako lidstvo samo, nicméně jeho současný dosah je díky …

Knížka, vydaná původně v roce 2000, vznikla jako učební text pro kurs, který autorka přednášela studentům prvního ročníku sociologie na Fakultě sociálních věd UK.

Obyvatelstvo stárne a stárne, do penze odcházejí silné populační poválečné ročníky, ale současně ještě žijí jejich rodiče.

Soubor textů z let 2003-2008 věnovaných "cause TV Nova" a následnému arbitrážnímu řízení, ve kterém společnost amerického investora žalovala český stát a spor vyhrála.

Tato odborná kniha předkládá zcela originální, dosud nepublikovanou koncepci integrální antropologie, která paradigmaticky čerpá z filozofické antropologie Karla Máchy.

Předmětem zájmu autorského kolektivu jsou přírodní útvary, které se staly městskými, národními či státními symboly.

Katolická církev, zvláště v dokumentech druhého vatikánského koncilu, zdůraznila autonomii vědy a důležitost vědeckého poznání.