Moje dítě není moje. Martinovi s Terezou, dvěma mladým rodičům šestiletého Jakuba, zní ta slova v hlavě od chvíle, kdy jim Karel s Olgou, rodiče šestiletého Tomáše, řekli, že v porodnici došlo k záměně. Že si rodiny odvezly domů toho nepravého. Na takovou situaci není nikdo připravený. Šest let dáváte to nejlepší dítěti, které nade vše milujete. A teď víte, že se narodilo někomu jinému. Co má člověk v takovou chvíli udělat? Co je víc? Krev, nebo péče a láska, kterou jste dítěti už věnovali? Každý ze čtveřice rodičů má na řešení problému jiný názor. Postupem času nicméně u všech převáží přirozená touha poznat vlastní dítě. Seznámit se, být s ním, zároveň ale neublížit tomu druhému. Do hry však vstupují i dávné křivdy a nenávisti, které všechno ještě víc komplikují. Kukačky nejsou jen příběhem o záměně dětí v porodnici. Přes úvodní silnou zápletku se vyprávění dostává k obecnějšímu tématu rodičovství. Všichni v příběhu se snaží dělat to nejlepší, co dokážou, aby jako rodiče uspěli. A i když ne vždy se to podaří, je zřejmé, že fungující rodina je to nejdůležitější.