Ludvík Šváb (1924-1997), civilním povoláním psychiatr, od padesátých let minulého století stálý člen pražské Surrealistické skupiny, se ve svém volném čase věnoval mnoha uměleckým odvětvím: divadlu, jazzové hudbě, výtvarnému umění, fotografii a filmu. Kniha se dotýká všech uvedených tvůrčích oblastí, přičemž se soustředí především na Švábovy aktivity související s filmem. Výběr Švábových textů, obrazová část a DVD prezentují materiály z jeho rozsáhlé písemné, fotografické a filmové pozůstalosti. Součástí publikace jsou též čtyři původní studie zaměřující se na Švábův vztah k filmu, jeho působení na české jazzové scéně a členství v Surrealistické skupině. Prostřednictvím portrétu kreativní osobnosti se zde otevírá téma umělecké alternativy a podmínek její existence v totalitním státě. Švábovy filmařské aktivity slouží jako východisko pro obecnější zkoumání minoritních oblastí kinematografie: amatérského, rodinného a experimentálního filmu.