Monografie sumarizačního charakteru Malé dějiny Rusínů představuje souhrnnou práci o historii Rusínů v celém průřezu dějin tohoto malého středoevropského národa. Karpatští Rusíni patří geopoliticky i geograficky do střední Evropy, do její nejvýchodnější části, která se již dotýká pomyslné historicko-civilizační čáry rozdělující svět na západní - tedy svět latinské kultury, a východní - ortodoxní, svět byzantské kultury. Politické dějiny Rusínů jsou úzce spojeny s dějinami státních útvarů, jejichž součástí bylo jimi obydlené území, s Uherským královstvím, Sedmihradským knížectvím, s habsburskou monarchií, Maďarskou republikou, Československou republikou, Maďarským královstvím, Sovětským svazem a Ukrajinou. Rusíni prožívali spolu se všemi národy tohoto regionu složité, bouřlivé a často rozporuplné dějiny. Vlastní politické dějiny Rusínů začínají v době rusínského národního obrození v 19. století.
Dějinami Karpatských Rusínů se zabývala nejen rusínská historiografie, ale také maďarská, rakouská, ruská, česká, slovenská, sovětská a ukrajinská. Úvahy maďarských, rakouských, českých a slovenský historiků o tom, že Rusíni jsou součástí středoevropských dějin jsou logické. Na druhé straně dnešní beletrizovaná, nadmíru zpolitizovaná a nacionalistická ukrajinská historiografie neuznává ani Rusíny ani jako svébytný národ, ani samostatnost jejich dějin...