Jan Boháč (1956) ve svém druhém románu Marnosti úniku (první román vyšel v roce 2000 pod názvem A pak uvidíš...) vypráví příběh restituenta, který sám sebe hýčká podle představ o bohatství. Hoteliér Jan Renner přežívá v domnění, že svou vnitřní ohyzdnost přestane vnímat, pokud obmění styl konzumu a občasnou podlostí udrží svůj cit v klinické smrti. Boháčův román je psychologický portrét zbohatlíka, který sice nemá schopnosti rovnocenně navázat na dílo svých předků, ale užívá s komplexem méněcennosti výhod jejich odkazu. Až jednou, kdy se pro své cíle pokusí zneužít velehory v Nepálu, se celý jeho život změní...