Výbor ze dvou monografií ceněné německé literární vědkyně a slavistky, v nichž jsou kromě přehledových prací o vztaženosti paměti k významové výstavbě textu a fantastice v literatuře jednotlivé stati věnovány převážně analýze děl světových spisovatelů, jako je A. Bělyj, J. L. Borges, V. Nabokov, B. Schulz či I. S. Turgeněv. Teorii intertextuality rozvinula autorka v ojedinělou výkladovou gramatiku, zkoumá vliv rétoriky v literární tradici, modus fantastiky jí umožňuje úvahy o sémantických jevech, které modelují literární svět a zpochybňují jeho očekávané hranice a rysy.