Oblast okolí Blanska je neodmyslitelně spojená s Moravským krasem. Původně ji lidé pro svou poetičnost nazývali Moravským Švýcarskem a zejména na přelomu 19. a 20. století se stala oblíbeným místem návštěvníků nejen z Brna, ale i ze vzdálenějších míst. Pojem Moravské Švýcarsko vymezuje pás území, táhnoucí se od Sloupu až po brněnskou Líšeň. Najdeme tady vše, co může příroda nabídnout. Ať již krasové útvary, přírodní památky, či různé druhy flóry a fauny, vyskytující se právě zde, na tomto nádherném místě jižní Moravy. Je to také místo mnoha bádání, ať již speleologů nebo historiků, které umožnilo nahlédnout do nitra krasových jeskyní a poznat život prvních předchůdců člověka na tomto teritoriu. Kniha blanenského sběratele pohlednic Milana Sýkory a fotografa Milana Šustra nazvaná „Moravské Švýcarsko na starých pohlednicích“ však nenabízí pouze přírodu, ale také díla vzniklá lidskou činností. Najdeme v ní vedle města Blanska, Adamova či Bílovic nad Svitavou i další lidská sídla Moravského Švýcarska. Na starých pohlednicích můžeme společně obdivovat Nový hrad či zámek v Rájci, poutní místa ve Vranově, Křtinách a Sloupu, železné hutě nebo železniční trať s původně desítkou tunelů vinoucí se údolím podél řeky Svitavy od brněnských Obřan až po Rájec nad Svitavou.