Téměř každá kultura na světě se zmiňuje o dávné rase obrů, která kdysi obývala naši planetu, ať jsou to zrůdy-nefilim z Biblie, Titáni z řecké mytologie, Fomóirové z keltské tradice či ledoví obři ze severských ság. V Indii, Číně či Sýrii byly objeveny obří stopy otištěné v geologickém podloží a staré desítky tisíc let. Lidské kosterní pozůstatky obřích rozměrů odkryli archeologové v Evropě, na Středním východě, v Africe, Austrálii i Asii. Navzdory množícím se důkazům však oficiální věda tyto nálezy nadále odsouvá na okraj zájmu. <br> <br> Na základě zkoumání globálních mýtů, historických záznamů, megalitických památek a archeologických nálezů přináší Xaviant Haze důkazy o zmizelé rase obrů, kteří kdysi chodili po této zemi. Zkoumá mýty, které sahají tisíce let do minulosti a jsou zapsány v nejposvátnějších knihách světa, stejně jako středověké a moderní záznamy, například Monmouthovy letopisy o prvních britských panovnících nebo svědectví o obřích kostech náhodně objevených spojeneckými vojáky během druhé světové války. Analyzuje historické zprávy o dávných obrech z Irska či Anglie, jejichž ostatky záhadně zmizely krátce po jejich objevení. Pátrá v legendách o obrech v Rusku a proniká až na Dálný východ, kde odhaluje množství fascinujících informací o těchto tvorech v Číně a Indii. Ukazuje, že obři mají na svědomí megalitické divy Malty či Velikonočních ostrovů. Zkoumá také možný původ obrů: vznikli křížením padlých andělů s lidskými dcerami, nebo jsou výsledkem genetických experimentů mimozemských návštěvníků? <br> <br> Autor také čtenářům přináší kompletní dochované znění Knihy obrů – textu ze Svitků od Mrtvého moře, která je v oficiálních kruzích zamlčována mimo jiné i kvůli přesvědčení o existenci obrů v době antiky.