Obrazy Jiřího Brodiny jsou z dobrého světa. Je to svět něhy, ticha, pastelových barev a pohody. Všechny náměty, sváteční, zdánlivě všední i výjimečné, jsou stejně hezké a poetické. Mají v sobě humor podobný laskavému pohlazení a posvátný klid stromů. Podobají se osamělým lípám a silným dubům, které dlouhé roky stojí a šumí uprostřed luk a polí. Jsou to vznešení pamětníci, české stromy s holubičí povahou a tiše zpívají zpěvy staré Číny. Silný urostlý strom s košatou korunou připomíná sám malíř. Stojí oběma nohama pevně na zemi, rozhlíží se po podbrdském kraji a vesnici Všeradicích, kde žije. Pokuřuje doutníky, popíjí víno a maluje obrazy s duší. Žije na zemi, pozoruje reálný svět a tvoří obrazy z dobrého světa.