V rámci pracovněprávních vztahů v ČR válečný konflikt na Ukrajině ovlivňuje 2 oblasti, a to jednak zaměstnance z Ukrajiny pracující v ČR již před vypuknutím válečného konfliktu a dále nově příchozí uprchlíky, kteří se snaží vstoupit na český trh práce. Obě oblasti jsou obsahem příspěvku. Titul obsahuje: Měsíčník obsahuje aktuální příspěvky doplněné o příklady z praxe a aktuální judikaturu. Je rozdělen na rubriky: Aktuálně, Pracovní právo, Chyby a pokuty, Judikatura, Pracovní cesta, Automobil v podnikání, Odvody, Veřejná správa, Vzory smluv, Výdaje zaměstnavatele, Vedoucí pracovník … - Válečný konflikt na Ukrajině – pracovněprávní souvislosti - Zaměstnanci z Ukrajiny v České republice a zdravotní pojištění - Nemocenské pojištění – změny - Podmínky v pracovněprávních vztazích - nová směrnice EU - Jak správně napsat pracovní smlouvu - Limitace výše náhrady škody způsobené zaměstnancem - Poškození zdraví z práce - Starobní důchodce a závislá činnost - Proč mají ženy nižší mzdu než muži - Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění - Kurzové rozdíly u příspěvkových organizací - Jak správně napsat pracovní řád ve veřejné správě Pracovněprávní souvislosti válečného konfliktu na Ukrajině V rámci pracovněprávních vztahů v ČR válečný konflikt na Ukrajině ovlivňuje 2 oblasti, a to jednak zaměstnance z Ukrajiny pracující v ČR již před vypuknutím válečného konfliktu a dále nově příchozí uprchlíky, kteří se snaží vstoupit na český trh práce. Obě oblasti jsou obsahem příspěvku. Zaměstnanci z Ukrajiny v České republice a zdravotní pojištění V České republice je zaměstnán velký počet občanů Ukrajiny. Jak mají čeští zaměstnavatelé postupovat při placení pojistného, když jejich ukrajinský zaměstnanec obdrží povolávací rozkaz a které podmínky platí při zaměstnávání těchto osob v České republice je obsahem příspěvku. Nemocenské pojištění – změny Nejdůležitější změnou pro letošní rok je v oblasti dávek nemocenského pojištění zvýšení redukčních hranic pro stanovení denního vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění. Změny se týkají také otcovské, dlouhodobého ošetřovného, elektronizací postupů orgánů veřejné moci a elektronizaci zdravotnictví. U dlouhodobého ošetřovného bylo vyhodnoceno, že podmínka alespoň 7denní hospitalizace pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je neúměrně dlouhá, a proto došlo k jejímu zkrácení na 4 dny, do nichž se počítá i den přijetí do lůžkového zařízení a den propuštění z něho. Druhou změnou u dlouhodobého ošetřovného bylo, že podmínka hospitalizace nebude platit u osob, které vyžadují celodenní dlouhodobou péči a byl u nich konstatován inkurabilní stav s potřebou poskytování paliativní péče a dlouhodobého ošetřování v domácím prostředí.