Kdo by neznal Broučky – jedno z nejoblíbenějších děl české literatury? Kniha od roku 1876 vyšla už více než stokrát a patří k vůbec nejvydávanějším českým publikacím pro děti. A nezůstalo jen u češtiny, byla přeložena do angličtiny, němčiny, ruštiny a dalších jazyků. Broučky doprovodilo ilustracemi mnoho předních českých výtvarníků, příběh se dočkal i několika animovaných zpracování. Poněkud ve stínu tohoto díla zůstal jejich autor Jan Karafiát (1846–1929). V obecném povědomí asi zůstává, že byl evangelický farář, avšak více je o něm známo pouze v evangelickém prostředí a v místech, kde působil. Kniha je výborem z původních čtyř svazků Karafiátových pamětí, jež postupně vycházely v letech 1919, 1921, 1922 a 1923 v Praze, a zahrnuje období jeho dětství, studií a zrání až po jeho dvacetileté působení v Hrubé Lhotě. Po sto letech je tak možné se znovu těšit z autentického vzpomínání tohoto nevšedního spisovatele. V Pamětech spisovatele Broučků přibližuje Jan Karafiát svůj bohatý života – své dětství v Jimramově (tedy po staru Imramově, jak jej sám nazývá), studia v cizině i následné působení v Čechách a na Moravě. Nabízí barvitý obraz nejen svého vlastního životního putování, duchovního zrání a bojů, které v úsilí o obrození reformované evangelické církve podstoupil, ale i lidí, se kterými se v životě potkal, a krajů, ve kterých pobýval. Jeho vzpomínání je o to zajímavější, že žil v době převratných historických událostí a proměn, které jej výrazně ovlivnily – od prusko-rakouské či prusko-francouzské války a sjednocení Německa přes první světovou válku až po rozpad Rakouska-Uherska a vznik samostatné Československé republiky. V knize je zachováno původní rozdělení do jednotlivých dílů, které nyní představují samostatné části knihy. Až na drobné úpravy ve prospěch srozumitelnosti textu byl zachován i jazyk a gramatika původního vydání.