Dodnes trochu přehlížený sbor finanční stráže je spojován především s událostmi na podzim 1938 v pohraničí ČSR, kdy jeho muži zařazení do Stráže obrany státu nesli hlavní tíhu bojů se Sudetoněmeckým Freikorpsem a posléze i při nepokojích v polském a maďarském pohraničí. Hlavní náplní činnosti sboru po většinu existence první ČSR ale bylo potírání podloudnictví – pašeráctví. Jaká byla realita oproti naším romantickým představám pašeráků, poznamenaných legendami o Nikolovi Šuhajovi? Boj mezi financi a pašeráky byl veden mnohdy doslova na život a na smrt, zvláště ve východních oblastech ČSR. Pašerácká kronika sleduje rok po roce události související s působením finanční stráže v oblastech rozdělených na rakouskou, bavorskou, saskou, slezskou, polskou a maďarskou hranici, samostatně je sledována oblast Podkarpatské Rusi. Zařazeno bylo celkem 961 příběhů a afér z let 1919–1938. <br> <br> Hlavní náplní činnosti sboru po většinu existence první ČSR ale bylo potírání podloudnictví – pašeráctví. Jaká byla realita oproti naším romantickým představám pašeráků, poznamenaných legendami o Nikolovi Šuhajovi? Boj mezi financi a pašeráky byl veden mnohdy doslova na život a na smrt, zvláště ve východních oblastech ČSR