Stavovské divadlo, otevřené 21. dubna 1783 je jedinou zachovanou divadelní budovou v Praze, jež je přímo spojena se začátky novodobého českého divadelnictví. Především proto mu byla vždy věnována pozornost.
Jeho význam pro Prahu byl ale daleko širší. Po celé století byla staroměstská scéna hlavní spojnicí divadelní Prahy se světem. Na jejím jevišti vystupovaly vynikající umělecké osobnosti z celé Evropy, tudy k nám proudila evropská dramatická literatura, informace o evropské kultuře a společnosti.
V téměř 70 kapitolách sleduje almanach významné momenty z historie scény, počínaje představami jeho stavebníka hraběte Nostice, korigované neúprosnou realitou divadelní praxe, přes vícejazyčné dění v první polovině 19. století, samostatný život německého souboru do roku 1920, zabrání domu pro české divadlo, německý provoz v době okupace a poválečné osudy opět v českých rukou, až do současnosti.
Kniha je vybavena bohatou obrazovou dokumentací (67 reprodukcí) a soupisem literatury k tématu.