Kniha Rady synovi (Liber manualis ad filium), jejíž autorkou je francká šlechtična Dhuoda, vzniká ve druhé fázi karolinské renesance, kdy je aktivní znalost latiny a literární činnost téměř výhradní doménou církevních kruhů. Představuje výjimečný příklad laické literární tvorby 9. století a je zároveň důkazem pozvolného pronikání karolinské latinské vzdělanosti mezi aristokratické vrstvy. Poskytuje cenné informace o životě a smýšlení západofrancké aristokracie, především o jejích etických principech a vnímání vlastní role v raně středověké společnosti. Dílo, které Dhuoda věnovala staršímu synovi, se námětem a morálně-etickým pojetím blíží k ve středověku oblíbenému žánru zrcadla, avšak v určitých aspektech se od jiných známých středověkých zrcadel odlišuje. Neobvyklá je především jeho geneze - Liber manualis vzniká jako bezprostřední reakce na autorčinu bolestnou životní zkušenost matky odloučené od dětí. Není adresována anonymnímu šlechtici, ale vlastnímu synovi a v důsledku toho je, na rozdíl od jiných zrcadel, obohacena o autobiografický prvek a silný citový rozměr.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky