První člověk je především román autobiografický, ale objevují se v něm i témata alžírské vlasti, chudoby, násilí a spravedlnosti. Hlavním hrdinou je alžírský Francouz Jacques Cormery,který se vrací do rodného Alžírska navštívit svou matku a pátrat po svém otci. Camus v tomto románu pravděpodobně zamýšlel rozvinout téma nespravedlnosti a násilí v Alžírsku a vztahu ke své vlasti a rodině. Přesto je toto dílo typickým příkladem Camusovy tvorby, v němž se zamýšlí nad otázkami smyslu života a ztráty víry chudých. Vyjadřuje se k občanské válce v Alžíru a snaží se nalézt příčiny nesvárů mezi Araby a Francouzi. Výrazným znakem románu je podrobné a realistické líčení Cormeryho, tedy vlastně Camusova dětství.