Současný přímý vojenský útok Ruské federace proti Ukrajinské republice není výsledkem nějakého náhlého politického zvratu z počátku roku 2022, ale je spíše vyvrcholením mnohaletých politických konfliktů mezi Ruskou federací a tzv. Západem, tedy nejpřesněji mezi Ruskem a koalicí států vedených USA, v níž mají převahu západoevropské země. Tato válka tedy není nic jiného než naplněním poučky pruského vojenského teoretika Carla Philippa Gottlieba von Clausewitze, že "válka je pouze pokračování politiky jinými prostředky".

Kořeny teto války musíme hledat mnohem hlouběji, a to až v prvním funkčním období ruského prezidenta Vladimira Vladimiroviče Putina (vládl roku 2000 až 2008), s jehož nástupem do prezidentské funkce se ujala moci v Ruské federaci skupina převážně bývalých pracovníků sovětské tajné služby KGB (česky Výbor státní bezpečnosti), kteří věří v to, že Ruská federace má právo požadovat svou kontrolu a vliv nad tím, co se děje v prostoru bývalého Sovětského svazu a zemí, které Sovětský svaz kontroloval.

Zdá se, že západní politici se svými experty a poradci těžce podcenili vliv ideologického přesvědčení elit Ruské federace na jejich praktickou politiku a chování. A není se čemu divit, protože po většinu svého mandátu v letech 2000 až 2008 ruský prezident Putin vystupoval jako přítel a podporovatel USA a Západu. Slavná jsou jeho velmi přátelská setkání s tehdejším americkým prezidentem Georgem Walkerem Bushem. Ovšem na samém sklonku svého mandátu přichází ruský prezident Putin se zásadním prohlášením, které znamenalo otevřenou změnu v jeho politice.

V bavorském Mnichově na počátku roku 2007 během Mnichovské bezpečnostní konference pronáší Putin projev, v němž otevřeně říká západním politikům a vůdcům, že skončila doba, kdy Rusko mlčelo a ustupovalo. Putin jasně řekl, že Rusko již nebude mlčet a ustupovat, ale bude se bránit rozšiřování vlivu Západu do prostoru svého vlivu.

Západní politici a vůdci si nejspíše mysleli, že jde jen o takový výkřik na konci vlády ruského prezidenta Putina a nejde o reálné hrozby. Ale jak ukázal pozdější vývoj, například ruský zásah v Gruzii v roce 2008, Putin myslel své hrozby čelit jakýmikoliv prostředky rozšiřování vlivu Západu do jeho zájmových sfér vážně. Dnes v roce 2022 je Putin zřejmě jediným politikem ve vrcholné funkci z těch, kdo byli přítomni na oné konferenci v roce 2007, jenž má stále reálný společenskopolitický vliv.

Proto pro pochopení myšlení a fungování ruských elit považujeme za důležité zpřístupnit českému čtenáři tento zásadní Putinův projev, který jsme nazvali "Putinovo poslední varování Západu před válkou", protože situace, v níž se dnes nacházíme, se dá nazvat podivnou válkou mezi Západem a Ruskem, kde Ukrajina slouží jako jedno z "hřišť" či "zápasnických prostorů" v tomto zápase dvou světových společenských soustav.

Je třeba mít na zřeteli, že mnohé z tézí vyřčených v tomto projevu ruským prezidentem je na Západě i mezi mnohými českými politiky či odborníky vnímáno úplně jinak a tvrzení a názory ruského prezidenta jsou jimi označované za nepřesné či nepravdivé. Pro nás je ale podstatné to, že ruský prezident a značná část ruské společnosti je tak chápou a věří, že jsou tak, jak je ruský prezident Putin říká. Pokud to nebudeme akceptovat, tak nikdy nedokážeme pochopit ani Putina, ani ruskou společnost a to, proč se chová tak, jak se chová.

Tato publikace je první publikací v rámci našeho projektu ruských studií, který jsme se rozhodli začít realizovat a pevně věříme, že vám námi vydané publikace a analýzy na toto téma pomohou lépe pochopit "ruský svět" a myšlení či procesy v ruské společnosti.