zoologické zahradě: „Tate, tamhle sedí papoušek. Dovede se taky smát?“„Jak by se nedoved’ smát, Moricku! Nemá ženu, nemá mišpoche (rodinný klan), a tak nemá starosti! Sedí si v kleci úplně volnej!“ K dobrému humoru patří dar vidět nedokonalý svět i jeho obyvatele s laskavým nadhledem, schopnost nadlehčit tíživé stránky života smyslem pro paradox a situační komiku. Sbírka Salcie Landmannové tato kritéria splňuje. Je však ještě něčím víc než jen knihou pro zasmání: odkazuje na celou jednu vymizelou evropskou kulturu. V doslovu autorka ukazuje židovský vtip jako důležitou součást kultury a životního stylu židovských komunit. Přitom většina sebraných vtipů pochází ze zemí východní Evropy, jejichž židovské obyvatelstvo bylo za druhé světové války téměř vyhlazeno. Kromě příjemné a inteligentní zábavy tak může čtenář chvílemi pocítit též nostalgii a smutek. První svazek dvoudílné publikace přináší výběr z více než tří tisíc židovských vtipů. Sbírka je opatřena přílohou, která obsahuje slovník použitých výrazů jazyka jidiš, jakož i jmenný seznam zmiňovaných židovských osobností. Salcia Landmannová (1911–2002) se narodila v Haliči nedaleko Lvova. Aby unikli zmatkům první světové války, odešli její rodiče v roce 1914 do St. Gallen ve Švýcarsku. Vystudovala filozofii, psychologii a dějiny umění v Berlíně a Paříži. Později se ve svém studiu a publikační činnosti zaměřovala stále více na židovskou kulturu a jazyk jidiš. Rozsáhlá sbírka Židovské vtipy je její nejznámější prací. První vydání vyšlo v roce 1960 a do dnešního dne dosáhla kniha celkového nákladu přes milión výtisků. V češtině vychází poprvé, a to postupně ve dvou svazcích.